i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Je-li tam život taky?

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 392, 2022/6

V Písních kosmických sedí žáby v kaluži, poslouchají žabákův výklad o vesmíru a ptají se ho, hledíce k obloze, „jsou-li tam žáby taky“. Nás lidi zajímá to samé: je vesmír pustý, nebo je živoucí a obydlený? Otázkou další je, zda a jak to vlastně můžeme zjistit?

Od nepaměti si lidstvo klade otázku, zda je ve vesmíru samo. V roce 1961 přišel Frank Drake, budoucí předseda správní rady institutu SETI, se svojí slavnou rovnicí (viz rámeček Drakeova rovnice). Její výsledek udává, kolik by mohlo existovat ve vesmíru civilizací schopných komunikovat. Pesimisté by došli k výsledku jedna, tedy k existenci právě a pouze naší civilizace, optimisté by dosadili jiné hodnoty a dostali libovolně velké číslo. Sami astronomové se ve výsledcích velmi rozcházejí, například Drake vypočítal deset tisíc vyspělých civilizací, Carl Sagan odhadoval deset milionů.

Záleží na tom, jak přesně jsme schopni určit či odhadnout jednotlivé součinitele v Drakeově rovnici.

Minimálně prvních několik členů, jako je podíl hvězd, které mají okolo sebe planety či průměrná hodnota počtu planet v planetárním systému, na nichž panují vhodné podmínky pro život, umíme určit relativně přesně. Tvorba hvězd se odhaduje na jednu až tři hvězdy o průměrné hmotnosti 0,5 Slunce ročně. I tento součinitel je tedy relativně dobře znám a jeho hodnota je podložena mnoha studiemi. Počet hvězd s planetami je další proměnná, kterou nyní relativně dobře známe, ale skoro až do konce 20. století tomu tak nebylo.

Objevy prvních exoplanet

Existenci první planety mimo Sluneční soustavu potvrdili v roce 1995 Michel Mayor a Didier Queloz u hvězdy 51 Pegasi pomocí přístroje ELODIE na Hvězdárně v Horním Provensálsku (Observatoire de Haute Provence) ve Francii (viz Vesmír 99, 108, 2020/2). Od té doby počet známých planet relativně rychle narůstal, nejprve díky pozemnímu pozorování a poté vesmírným dalekohledům. Vůbec první byla evropská mise CoRoT, která odstartovala v roce 2006 a svou činnost ukončila o sedm let později. Následoval projekt NASA Kepler, který začal objevovat planety pomocí zrcadla o průměru 1,4 metru a fotometrické kamery (v letech 2009–2018). Dnes máme potvrzeno přes 5000 planet. Z tohoto vzorku už lze předpokládat obecný počet hvězd s planetami – různé studie uvádějí 30 až 50 procent. Je to odhad pro planetární systémy kolem hvězd typu Slunce, tedy s podobnou teplotou a rozměry. Všech planet kolem jakýchkoliv typů hvězd bude pravděpodobně mnohem víc.1)

Drakeova rovnice

N = R · fp · ne · fl · fi · fc · L

kde

N je počet civilizací v Galaxii, které vysílají detekovatelné elektromagnetické záření a s nimiž jsme schopni komunikovat;

R je průměrný počet hvězd, které se rodí v Galaxii za rok;

fp je podíl z těchto hvězd s planetárním systémem;

ne je průměrný počet planet, které mají příhodné podmínky pro život;

fl je podíl z těchto planet, které mají příhodné podmínky pro život a na nichž se život vyvinul;

fi je podíl planet, které hostí inteligentní život;

fc je podíl civilizací, které dosáhly schopnosti mezihvězdné komunikace;

L je doba existence inteligentní civilizace, schopné vysílat signály.2)

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Petr Kabáth

Dr. Petr Kabáth (*1980) obhájil doktorát na Technische Universität v Berlíně, kde se zabýval detekcí exoplanet. Od roku 2009 do roku konce 2014 pracoval na Evropské jižní observatoři v Chile jako astronom a v roce 2015 se vrátil do ČR s prestižním Purkyně Fellowshipem na Akademii věd. V Astronomickém ústavu v Ondřejově vede skupinu výzkumu exoplanet.
Kabáth Petr

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...