Dušan Růža coby trenér dovedl Baník Karviná k prvnímu titulu. Bylo to v roce 1972 v tehdejším Československu. „Mám co dohánět. Na dědu slyším jen samou chválu,“ říká David Růža. Aby ne, když rodák ze Staré Vsi nad Ondřejnicí jako hráč získal šest mistrovských titulů s Duklou Praha a s reprezentací byl dvakrát stříbrný a dvakrát bronzový na světovém šampionátu.
David Růža říká, že dědovy úspěchy mu fandové ani blízcí nepředhazují. „Ale občas na mě někdo zavolá Dušane... Už na to i slyším,“ směje se.
Přiznává, že na házenou se nedal kvůli rodinné tradici. „Hráli ji kamarádi. Po škole jsem neměl co dělat, a tak jsem se přihlásil taky.“
Házenou však hrál i jeho otec. „Ale jen krátce, než se dal na fotbal. Brácha se jí věnoval více. A mě baví. Nějakým způsobem mě naplňuje.“
Růžu těší, že dostává stále více prostoru. „Přece jen jsem už v kádru nějaký ten pátek,“ upozorňuje, že je v mužstvu třetí sezonu. „Zpočátku jsem se pochopitelně jen rozkoukával, ale postupně jsem nabíral zkušenosti a herní dovednosti, učil jsem se od kluků, od trenéra. A stále se učím. Už jsem se ale někam posunul, snažím se hrát, co máme připravené, ale i to, co mi jde. Zatím mi to vychází.“
Po minulém – sobotním – domácím duelu s Plzní nebyl ani přes výhru 29:25 se svým výkonem moc spokojený. Každopádně Karvinští vedou 2:1 na zápasy a dnes od 17 hodin v hale soupeře mohou rozhodnout. Jenže v předešlých dvou dokončených sezonách Karvinští ve finále s Plzní prohráli.
Nestraší je to? „Neřekl bych, ale ty prohry rozhodně chceme soupeři vrátit,“ podotýká David Růža.
Karvinští by navíc mohli mít i více sil, jelikož v play off dosud odehráli deset zápasů, zatímco Plzeňští o tři více.
„To se uvidí,“ namítá Růža. „Jasně, rychlý postup přes Duklu byla naše velká výhoda. Plzeň se naopak rvala se Zubřím v pěti zápasech, takže by nám to mohlo prospět. Ale nesázíme na to.“
