Anglicky se naučí jinde. Ať školy učí jako první jazyk něco složitějšího, navrhuje germanista
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) navrhuje zrušit povinnost učit se druhý cizí jazyk. „Jako ministerstvo souhlasíme, že další cizí jazyk je velmi důležitý a rozhodně chceme zajistit, aby ho všichni žáci mohli navštěvovat. Ale ne všichni mají vlohy a dosahují v mateřském a prvním cizím jazyce takových výsledků, aby si to jen neodseděli,“ vysvětluje Martina Tóthová z odboru základního vzdělávání ministerstva. S tím ale část expertů nesouhlasí.
Vít Dovalil z Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že jde o populistický krok:
Má být na základních školách druhý jazyk povinný, jak tomu je dosud, nebo volitelný, jak navrhuje ministerstvo školství? Odpovědi hledají Souvislosti. Debatují Vít Dovalil, Tomáš Klinka, Martina Tóthová a Veronika Valčíková. Moderuje Jan Bumba
„Myslím, že se tady vychází vstříc obecnému trendu. Když něco nejde, tak to zrelativizujeme buď úplným zrušením, nebo alespoň tím, že z předmětu povinného se stane předmět volitelný. Je zajímavé, že se tohle týká právě jazyků, i když se chystají ústupky i v jiných předmětech. Nemyslím si, že je to správný trend, že když něco nejde, tak se toho začneme zbavovat. To je nebezpečné.“
A nesouhlasil by ani s tím, kdyby bylo možné si druhý cizí jazyk vybírat ze souboru dalších možných předmětů: „Pokud proti sobě budou stát cizí jazyk a například sportovní hry, tak se jeví jako iluzorní, že by si nějaká skupina žáků zvolila jazyk.“
Veronika Valčíková, která vede firmu Nebojte se angličtiny, ale věří, že možnost volby studenti a žáci ocenili. „Každý vyniká v něčem jiném a možnost volby je pro studenty obecně dobrá.“
Hosté Souvislostí Jana Bumby jsou:
- Vít Dovalil, Ústav germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
- Tomáš Klinka, vedoucí Katedry francouzského jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy
- Martina Tóthová, odbor základního vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
- Veronika Valčíková, Nebojte se angličtiny
Obává se ale organizační stránky: „Pokud školy jazyk nabízí povinně, tak počítají s tím, že si zajistí kvalifikované pedagogy. Ale když nebudou dopředu vědět, kolik studentů se bude hlásit? Pokud bude škola nabízet víc jazyků, tak bude mít problém obsadit třídy.“
Navzdory tomu jsou ale školy podle Martiny Tóthové nakloněny možnosti, že by druhý cizí jazyk byl jen volitelný: „Ředitelé i přesto, že ví, že to bude organizačně náročnější, nás v dotazníku upozorňovali, že by volili tento model.“
Podle Tomáše Klinky, vedoucího katedry francouzského jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, ovšem není výuka druhého cizího jazyka nijak náročná.
„Základní škola má žáky dovést v prvním a druhém cizím jazyce k úrovni A1, ta je velmi základní, znamená to umět se zeptat na cestu a objednat si v restauraci. Ale také to dokáže nastartovat další rozvoj u dětí, když se k jazyku vrátí na střední škole nebo v dospělosti. To je přece na dosah pro absolutní většinu žáků.“
První jazyk angličtina?
Podle germanisty Víta Dovalila by stálo za úvahu zkusit vyučovat jako první cizí jazyk na školách něco jiného než angličtinu.
„Mohli bychom být o něco odvážnější. K osvojování si angličtiny je tady maximálně silná motivace, a to i nad rámec školního vzdělávání. Angličtina se o sebe postará sama, jsou tu motivy ekonomické i kulturní,“ vysvětluje.
„Z laického hlediska se jeví němčina a francouzština jako o něco těžší v prvních fázích osvojování. Bylo by možné docílit toho, že nejprve se bude učit to složitější, pak se přejde do snazšího jazyka,“ navrhuje Dovalil.
To, že je prvním cizím jazykem na školách nejčastěji angličtina, ale ministerstvo školám nenařizuje, jde o jejich volbu.
Kyjev, nebo Kyjiv? Do Ukrajiny, či na Ukrajinu? Konflikt na východě má i svou ‚jazykovou frontu‘
Číst článek
Tomáš Klinka, který se věnuje francouzštině, proto upozorňuje, že menší děti se cizí jazyky učí mnohem snadněji než dorostenci a dospělí, a mohlo by se toho využít:
„Souhlasím, že by se děti klidně mohly učit něco těžšího na prvním stupni, když se začíná s prvním cizím jazykem. Děti se vlastně jazyk neučí, osvojují si ho a tato metoda je podobná tomu, jak se učíte mateřský jazyk. Souhlasím také, že angličtina je všudypřítomná, ani samotní angličtináři nejsou schopni odhadnout, kolik se toho děti naučí v hodinách a kolik jinde.“
Angličtinářka Veronika Valčíková s tím ale nesouhlasí: „Srovnávací testy z loňského roku ukázaly, že Česko oproti předchozím letům nedopadlo vůbec dobře, jednalo se největší propad v Evropě. Právě proto si myslím, že máme veliký prostor pro zlepšování a utvrzování angličtiny jako prvního jazyka. Je to jazyk číslo jedna na celosvětové úrovni.“
Poslechněte si celé Souvislosti Jana Bumby.
