Lacina, který je zároveň šéftrenérem české judistické reprezentace, dovedl Krpálka ke druhému olympijskému zlatu. Po úspěchu v kategorii do 100 kilogramů v Riu de Janeiro 2016 jeho svěřenec triumfoval v Tokiu i mezi nejtěžšími judisty. Pro basketbalisty byla splněným snem už samotná účast na olympijských hrách, k níž je dovedl trenér Ginzburg.
Vítězové v hlavní individuální a týmové kategorii jsou stejní jako za rok 2019, kdy se naposledy oceňovaly trenérské individuality. Loni dostali za rok 2020 cenu obecně „nezlomní trenéři“, kteří motivovali své svěřence ke sportu v době koronavirové pandemie.
Trenérem objevitelem se tentokrát stal někdejší hokejový mistr světa a dědeček trojnásobné olympijské vítězky Ester Ledecké Jan Klapáč. Tato kategorie se vyhlašuje od roku 2013 a vyhledává první trenéry aktuálních osobností českého sportu.
Lukáš Krpálek a trenér Petr Lacina ve druhém kole soutěže judistů nad 100 kg na olympijských hrách v Tokiu.
O další čtyři členy se rozrostla trenérská Síň slávy. Byli do ní uvedeni Rudolf Černý, Svatopluk Žáček, Petr Topiarz a in memoriam Zdeněk Sláma. Atletický kouč Černý od roku 1994 působí na pražské Dukle, kde se specializuje na oštěp a víceboje. Největších trenérských úspěchů dosáhl s Barborou Špotákovou, kterou dovedl k olympijskému zlatu i bronzu a ke světovému rekordu.
Žáček je výraznou osobností českého boxu. Sám aktivně soutěžil, v roce 1977 byl bronzový na mistrovství Evropy. Do roku 2008 vedl českou boxerskou reprezentaci. Byl u olympijského stříbra Rudolfa Kraje v Sydney 2000 i dvou bronzových medailí Lukáše Konečného ze světových šampionátů 1997 a 1999.
Topiarz byl společně s Václavem Drbohlavem dlouhá léta trenérem mládeže v jachtařském oddílu TJ Tatran Praha. Jeho rukama prošly stovky dětí včetně účastnice dvou olympijských her Veroniky Kozelské Fenclové.
Sláma byl ragbyovým reprezentantem, pedagogem a také trenérem, který se po válce významnou měrou zasloužil o obnovení tradice vysokoškolského ragby. Trénoval také reprezentační mužstvo akademiků, které na Akademickém mistrovství Evropy v Itálii vybojovalo druhé místo. Mezinárodní ragbyová federace FIRA mu v roce 1977 udělila Medaili za zásluhy.
Od roku 2012 vstoupilo do trenérské Síně slávy 80 členů z 29 sportů.
