Meda Mládková, původ fascinující osobnosti I.

… v Zákupech, kde se paní Meda narodila. Leč svatba jejích rodičů proběhla v kostele sv Mikuláše v pražských Vršovicích, kde tehdy aktuálně bydlela Ida Kollerová, dcera krejčovského mistra z Litoměřic, v Litoměřicích narozená 4.8.1884. Trvalé bydliště ženicha Františka Sokola udává oddací matrika z Vršovic v Žitenicích u Litoměřic.

Františkův otec František Josef Sokol byl sládkem v Košumberku, a právě tam se jeho syn 15.7.1883 narodil. Sám František Josef se narodil nedaleko Košumberku (části městečka Luže) ve Svařeni 27.3.1856. Babička z otcovy strany Františka Marie Benešová pocházela z Chrudimi, kde se 5.2.1857 narodila.

Ve Svařeni, vsi nedaleko Vysokého Mýta se narodily několikeré generace Sokolů. Václav otec Františka Josefa 5.9.1828 byl pololáník, půlsedlák ve Svařeni. Jeho otec Jan narozený 8.10.1789 byl rolníkem a vinařem. Ve Svařeni se narodil otec Jana Jakub Jan 9.10.1748 i děd Jana Martin jak jinak 9.10.1712. Nevěsty pocházely buď přímo ze Svařenic nebo nedalekých Řepníků.

Nejstarší dohledaní pradědové Lukáš ml. Se narodil kolem roku 1689 v nedalekém Zádolí. Narození otce Lukáše st. Můžeme již jen odhadovat. Starší matriky nejsou k dispozici. Rejstřík Berní ruly nám moc nenapoví, protože v těchto vsích se kolem roku 1654 žádný Sokol neuvádí. Nicméně v okolí je Sokolů, vesměs řemeslníků několik. K Sokolům přiženěné rody v areálu Svařeňském byly Píšek, Kyselo, Petráň, Čejp, Havel, Kvapil, Zamastil a Růžička, všichni selského ražení.

S historickým vývojem koresponduje, že prvním, kdo si vzal nevěstu mimo panství byl až Medin dědeček František Josef narozený roku 1856, tedy po zrušení roboty 1848, kdy se konečně umožnil i nižším stavům volný pohyb uvnitř císařství. Již výše zmíněná babička Medy M. Františka Marie Benešová z Chrudimi pocházela ze svazku měšťanských rodin Benešů a Bémů. Benešové provozovali svá řemesla ve městě Český Brod. Ferdinand narozený 20.5.1824 byl mistr klempířský. Jeho otec František Xaver Tomáš narozený 20.12.1793 byl měšťan a mistr mydlářský a jeho nevěstou byla Eleonora Obergruber z měšťanské rodiny z Pardubic. Další praděd z rodu Benešů Martin Ferdinand narozený 11.11.1731 v Kouřimi byl mistr pekařský. Přiženil se do Českého Brodu do rodiny Kalkusů, měšťanů českobrodských. O nejstarším dosud dohledaném Matěji Benešovi víme, že byl měšťanem v Kouřimi.

Pradědeček Medy M. Ferdinand Beneš se v Chrudimi oženil roku 1855 s Kateřinou Bém, dcerou soukeníka Josefa Béma. Narodila se 14.3.1835 v Chrudimi. Otec Josefa Béma, narozeného 28.2.1790, Ignác Böhm byl v Chrudimi pekařem a narodil se v Chrudimi 1.2.1756. Otec Ignáce František narozený kolem roku 1735 se oženil s Kateřinou Chile z Chrudimi. Dalšími rody chrudimskými svázanými s rodem Böhmů byli Chlebečkovi, Šatavovi, Čejkovští – řezníci, měšťané a sedláci. Chrudimský řezník František Čejkovský – dědeček Kateřiny Bém – Benešové, narozený 29.9.1769 v Chrudimi se oženil roku 1795 s chrudimskou rodačkou Annou Modestin. Exotické příjmení v Chrudimi zdobilo místního hodináře Josefa Modestina, o němž sice nevíme, kdy do Chrudimi přišel, ale jeho hodinářský domek na dnešním Resselově náměstí dlouho atypicky narušoval dnešní hladkou geometrii náměstí, neboť stál mimo linii řadových domů. Zbourán byl až po druhé světové válkce.

V otcovské linii Medy M. vidím patriotismus, vytrvalost a pracovitost.

Více o domě hodináře Modestina na stránkách http://www.klickesbirkam.cz/portal/permalink...

Tzv. Modestinův dům čp. 54/I na Resselově (tč. Stalinově) náměstí krátce před jeho zbořením v únoru 1955

První majitel Modestinova domu čp. 54/I byl znám již před r. 1647, dům se stal v 18. století právovárečným, sídlila zde hodinářská dílna rodiny Modestinů. Na fotografiích z druhé poloviny 19. století je patrné, že v přízemí býval hostinec. Před zbořením např. papírnictví a knihařství Josefa Malínského. V letech 1847 až 1860 se největší část této budovy stala prvním sídlem Měšťanské besedy, kterou si Beseda najala od hodináře Václava Modestina. V této době dům navštívili dramatik J. K. Tyl (1848), houslista Ferdinand Laub (1852) či hudební skladatel František Škroup (1854). V roce 1940 získal dům cizinec Karl Wawrzecka, který o něj díky „Benešovým dekretům“ později přišel. V roce 1949 nabyla vlastnické právo chrudimská obec. O tři roky později byla správa budovy převedena na Okresní komunální podnik Chrudim.

V únoru 1955 zaznamenalo chrudimské náměstí jednu z nejvýraznějších změn ve své historii, dům čp. 54/I byl společně s čp. 53/I (skryt vzadu) zbořen. Tímto radikálním zásahem došlo k hrubému narušení historického náměstí jako celku. O znovupostavení nového domu čp. 54/I se uvažovalo už před zbořením původní budovy kvůli špatné statice (dům se zakresloval pro památkáře). Doposud k tomu nedošlo, i když od počátku 21. století se údajně o uzavření náměstí opět uvažovalo.

Pro zajímavost dodejme, že prázdné místo po domech, které je od r. 1958 obehnané kamenným zábradlím - balustrádou (z franc. balustrade - zábradlí, hrazení, brlení), dalo jméno sousednímu komplexu budov čp. 11-13/I - Balustrádě.

Foto domu a zdroj textu o domě lze nalézt i ->  zde