InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Cesta na dovolenou aneb Jak se vyhnout dezinformacím

    pondělí 20.5 13:00 - Jihočeská vědecká knihovna - pobočka Lidická 1, České Budějovice

  • Lék Dr. Stejskala

    pondělí 20.5 15:00 - Jihočeské divadlo Dr. Stejskala 424/19, České Budějovice

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Studenti navrhují, jak rozvíjet týnské sídliště Hlinky a zámecké nádvoří

Revitalizace zámeckého areálu v centru města v návaznosti na sídliště Hlinky s částečně rekonstruovanou zástavbou Blanice, návrh od Veroniky Jarkovské.

Revitalizace zámeckého areálu v centru města v návaznosti na sídliště Hlinky s částečně rekonstruovanou zástavbou Blanice, návrh od Veroniky Jarkovské.

TÝN NAD VLTAVOU - Do 15. května je k vidění ve foyer ubytovny Blanice v Týně nad Vltavou souborná výstava návrhů na revitalizaci zámeckého areálu a sídliště Hlinky od dvanácti studentů Katedry architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze. Návrhy vznikly pod vedením architektů Petry Novotné a Jaromíra Kročáka. Autoři tyto práce představili v březnu v Sokolovně. Každý ze studentů popsal svou analýzu území, z níž vycházel jeho návrh, a ten představil. Město s žádostí o spolupráci oslovilo rovněž Vysoké učení technické v Brně, na prezentaci prací tamních studentů by mělo dojít zřejmě v červnu.


Vedoucí ateliéru tvorby Katedry architektury Fakulty stavební ČVUT Jaromír Kročák se vyjadřuje k přínosu studentských prací. 

 

Mají současní studenti architektury zájem o téma revitalizace sídlišť?

Měli jsme docela štěstí, všichni studenti mají zájem a opravdu invenčně k tématu Blanice, ale i zámeckého nádvoří přistupují.

Co považujete za hlavní architektonické a urbanistické hodnoty sídliště Hlinky?

Averze vůči panelákům nějak přetrvává. I přesto bych já osobně několik objektů panelové ubytovny Blanice zachoval a snížil, optimálně tak na čtyři podlaží. A odstranil koridor. Důležité je také brát ohled na ekonomičnost přestavby, kterou se studenti zatím moc nezabývají. Zbourání celého areálu Blanice znamená obrovské finanční náklady. Já osobně bych tedy uvažoval o zachování 50 - 60 % sídliště a peníze, které by se ušetřily na celkové demolici, pak investoval do rekonstrukce, pokud ji technický stav budov umožní.

Jak studenti přistupovali k řešení komplikovaného území sídliště Hlinky s ubytovnou Blanice?

V případě Blanice jsme studenty záměrně nijak neomezovali, jenom jsme je občas nasměrovali, aby některé jejich téměř science fiction nápady byly bližší realitě. Hlavní důraz studenti kladli na průchodnost území. Koridor, který propojuje jednotlivé pavilony, se teď musí celý obcházet, a proto v návrzích padnul jako první. Někteří zachovávali dva nebo tři objekty ubytovny, jež zároveň i snižovali, protože Blanice je celkově převýšená, a doplňovali další novou zástavbou, která by tvořila mezičlánek mezi historickou částí města a Hlinkami. Snažili se také umístit parkoviště, obvykle pod zem, což už je dnes běžný trend, zejména u sídlišť, kde potom vzniká více prostoru pro zeleň.

Studenti navrhují revitalizaci celého zámeckého nádvoří, zasahují především do objektu bývalé hasičské zbrojnice. Co si o tom myslíte? 

Opuštěná požární zbrojnice za muzeem přímo vybízí k tomu, aby se s ní něco udělalo. Studenti ji v návrzích bourají a na jejím místě navrhují depozitář, knihovnu nebo multifunkční sál, který by se přesunul do horního patra a sloužil by i pro potřeby základní umělecké školy. Při přestavbě na požární zbrojnici došlo k navýšení terénu, takže současný výstup z muzea je v podstatě takovým schodištěm. Většina studentů se proto zabývá odebráním části terénu a vytvořením adekvátního vstupu.

V čem vidíte největší přínos návrhů studentů?

Je to nezatíženost prostředím. Studenti velmi citlivě vnímají historické stopy města, jež by citlivými vstupy mohlo zpětně získat určitý charakter. Také jsou tu dobré myšlenky o zapojení obchvatu města, který by zlidštil stávající komunikaci protínající Týn. Myslím si, že některé nápady jsou velice inspirativní, jak pro studenty samotné, tak mohou sloužit jako podklad pro zadání architektonické soutěže na reálné řešení Hlinek, která by si určitě zasloužila být vypsaná.

Také studenti popsali své dojmy ze zadání zabývat se sídlištěm Hlinky a zámeckého nádvoří v Týně nad Vltavou. 

Bavilo vás hledání řešení revitalizace obou území?

Tereza Hůrská: Bylo to hodně příjemné. Spolupráce s městem, s konkrétními lidmi a konkrétním prostorem je velmi užitečná zkušenost. Zároveň také pocházím z jižních Čech, takže k tomu mám trošku srdeční vztah.

Marko Dimitrijevič: Musím říct, že jsem se do Týna celkem vžil a moc mě to bavilo. Je to úžasné jihočeské město s obrovským potenciálem se ještě zlepšit. Doufám, že zastupitelstvo a místní občané tomu budou nakloněni a posunou jeho strukturu a urbanismus tím správným směrem.

Co považujete za silnou stránku vašeho návrhu?
Tereza Hůrská: Důraz na chodce a na člověka obecně. Přijde mi, že tady v Týně nad Vltavou, stejně jako ve spoustě jiných měst, je nešvar, že se upřednostňuje automobil, což bych ve svém návrhu ráda potlačila.

Marko Dimitrijevič: Za mě je to hlavně ideologie, která zachází až do jakéhosi sci-fi. Vidím to tak, že by naše návrhy měly popíchnout místní zastupitelstvo a občany, které by to mohlo navést k inovativnějšímu přístupu, jak zatraktivnit Týn jak pro turisty, tak pro obyvatele.

Za město se vyjadřuje místostarostka Martina Sudová

Proč jste se rozhodli oslovit právě studenty Fakulty stavební ČVUT v Praze a Fakulty architektury VUT v Brně?

Vysoké školy jsme oslovovali, protože spolupráce měst s vysokoškolským sektorem na odborných úkolech stále získává na intenzitě. Studenti mají ještě neotřelý pohled na realitu a mohou přijít se zajímavými návrhy řešení. Samozřejmě je otázkou, zda jsou návrhy přiměřené místu a jak nákladné by byly realizace jejich myšlenek.

Z jakého důvodu se přestavba sídliště začala řešit právě teď?
V osmdesátých letech se výrazně změnila tvář tohoto malého jihočeského města s výstavbou jaderné elektrárny Temelín, kvůli které vzniklo i sídliště Hlinky. A ubytovna Blanice se letos stala majetkem města. Je na čase, abychom se pokusili hlinecké sídliště vtáhnout do historického centra. Abychom na Hlinkách postavili něco atraktivního, co přiměje lidi z celého města, aby na Hlinky přišli.

Myslíte si, že studentské práce mohou kvalitnímu rozvoji města pomoci?
Určitě – je tady spousta inspirací. Opravdovým problémem Týna je hlavní tepna, která rozčísla město na dvě půlky. Jenomže tu komunikaci nezrušíte. Obchvat města je sice v územním plánu plánovaný, ale je to miliardová stavba, s níž se zatím nepočítá. Mně se velmi líbil koncept jednoho ze studentů, který z hlavního tahu dělá bezpečnou ulici, příjemnou i pro pěší. Ozelenění, ostrůvky, zúžení komunikace a vytvoření pěších zón. Myslím si, že by to městu výrazně pomohlo.

Studentské práce lze zhlédnout též na https://archgalerie.fsv.cvut.cz/filtr/query%3DTyn%2Bna

(Text vznik v rámci kroužku Mladý redaktor a reportér při Městském domě dětí a mládeže Týn nad Vltavou)

 

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace