InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Hasičský den dětí

    neděle 2.6 14:00 - Drahonice

  • Dětský den se skákacím hradem

    neděle 2.6 14:00 - Pohorovice - Kloub

    Areál obecního úřadu.

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Anketa: Domácí úkoly ano či ne?

Jste v základních školách pro zrušení domácích úkolů?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Na své první zvonění v kostele vzpomíná Hana Brázdová s nostalgií

Hana Brázdová se zvonem sv. Václav před renovací. , Autor: foto archiv

Hana Brázdová se zvonem sv. Václav před renovací.     Autor: foto archiv

AKTUALIZOVÁNO - 23.4.2022 07:18

PODSRP/STRAKONICE - Jestli jste za poslední dvě dekády slyšeli zvonění z kostela na Podsrpu ve Strakonicích, nejspíš za tím stála zdejší obyvatelka Hana Brázdová. Kostel a zvon, to je její život. Letos v létě to bude 20 let, co poprvé zatáhla za provaz u stařičkého zvonu sv. Václav. Vzpomíná na to s nostalgií.

Roli tehdy sehrála náhoda a smutná okolnost. „Když nám zemřela babička, zdejší zvoník byl po infarktu a nemohl přijít, protože zvonění bylo fyzicky náročné. Přemýšleli jsme, komu zavoláme, aby babičce v kostele zazvonil. Nakonec jsem zkusila oslovit i známého s dotazem, jestli by mi nepomohl," vrací se k první zkušenosti Hana Brázdová.

Byla to prý velká dřina. „Nějak jsme to zvládli. Zaujalo mě to. Uvědomila jsem si pak, že na Podrspu vlastně nemá kdo zvonit, tak už jsem u toho zůstala. Moje mamka hrála na pohřbech na varhany, protože je to učitelka hudby. Občas mě do kostela brala, takže to pro mě nebylo cizí prostředí," líčí dáma, která bydlí od podsrpenského kostela Panny Marie Bolestné doslova pár kroků. Jak se správně zvoní, to odkoukávala třeba v kostele v Katovicích nebo Česticích.

Hana Brázdová se vrací k době, kdy dlouhé lano vedlo od zvonu ve věžičce celým kostelem až dolů. „Zvonila jsem jedním stylem, protože jsem měla co dělat, abych to ukočírovala. Jednou se mi ale při zvonění po úmrtí člověka z naší vsi stalo, že se zavěšení lana porouchalo a provaz mi zůstal v ruce. Po opravě jsem si nechala lano jen nahoru na půdě," vzpomíná Hana Brázdová, kterou místní znají jako zručného výrobce květinových vazeb a věnců nebo jako představitelku mysliveckého spolku.

Laik těžko chápe, jak se vlastně zvoník učí svou práci, když hlas zvonu je slyšet široko daleko. Jak trénovat tahání, aby člověk nevyděsil okolí, že někdo ve vsi zemřel, a jak nepobouřit ostatní nepovedeným pokusem? „Mé začátky, to byl děs a hrůza. Když při tahání trochu povolíte a vynecháte, hned se vám tempo rozhodí. To je pak špatné. Mám možná výhodu v tom, že díky mamce, která učí v hudebce, mám lepší cit pro takt. Jinak tahání provazu, než se zkrátil, bylo zespodu pro mě osobně dost těžké. Dva dny jsem pak nemohla pořádně chodit," říká Hana Brázdová.

Před pár týdny se do kostela na Podsrp vrátily znovu dva zvony. Starý zvon sv. Václav prošel ve zvonařské dílně Michala Votruby pečlivou renovací, navíc k němu přibyl zvon sv. Anežka Česká, který nechala farnost vyrobit dříve k výročí svatořečení. V Haně Brázdové se teď perou emoce. „Mám na jednu stranu velkou radost, že máme po letech znovu dva zvony, které do války náš kostel měl. Oba jsou krásné - nový i opravovaný. Budou mít ale nově elektrický pohon. Trošičku mě mrzí, že tím kostel přijde o ruční zvonění, protože zvoníků už moc není. Mělo to něco do sebe. Mám smíšené pocity, protože se samozřejmě také těším, až mi nové ovládání ukážou a zasvětí mě do něj," dodává Hana Brázdová.

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace