Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Nedělní velikonoční prodejní výstava v sále kulturního domu byla první akcí, kterou střítežští zahrádkáři zorganizovali po pandemii koronaviru. Předsedu místních zahrádkářů Aloise Kuchaře těšilo, že opět mohli něco uspořádat, a to hned s mezinárodní účastí, jak dodává.

Mezi vystavujícími je totiž i malířka původem z Maďarska, jejíž obrázky krajin či zátiší zabraly jednu část sálu. Většina dalších vystavených exponátů byla již přímo určena k Velikonocům. Práce dětí mateřské školy, malovaná a zdobená vajíčka, velikonoční dekorace, pomlázky nebo perníčky.

Návštěvníci mohli vidět dokonce i vyřezávaná vajíčka, která zde vystavovala Hana Matějíčková. Nechyběly rukodělné a dekorační výrobky v podobě kočiček nebo jezevčíků Dany Neckařové z Kamenice, které lze využít jako hračky nebo i zarážku na dveře, nebo desítky různých velikonočních dekorací jihlavské společnosti BB Florist.

Děti se ale většinou zastavovaly u „Huga“, aby si jednoho vyrobily. Na hlavě Huga vytvořeného z pilin a travního semene po pár dnech zalévání vyroste bohatá travnatá kštice.

Nejvíce lidí však postávalo u stolu plném perníčků, které peče a zdobí Marie Dopitová. „Je to koníček, takto relaxuju,“ usmívá se a dodává, že jejího koníčka trpělivě snáší její muž, „protože když je plný obývák perníků…“ rozesměje se.

Precizně zdobené perníkové houby, zvířátka nebo vajíčka obdivuje každý, kdo se tu zastaví. Jak paní Dopitová vysvětluje, perníček se nedělá najednou, ale každá vrstva, která perník ozdobí, musí nejdřív zaschnout.

Jak se k takovému koníčku dostala? „V 80. roce jsem se vdávala, měli jsme tu Svaz žen a z Jihlavy přijela paní perníkářka Řezníčková. Ukázala nám, jak to dělá, a tak se mi to zalíbilo, že od té doby také zdobím,“ přiznává.

Své umění si nenechává pro sebe, ale ráda je předává dál. Ještě před covidem pořádaly s kolegyní kurzy. Nyní by se opět mohly obnovit.

Na výstavě nemohlo chybět ani pletení pomlázek. Postarali se o ně otec a syn Hronovi.

„Není to nic složitého,“ říká otec Jan a ukazuje, jak se pruty vplétají. „Pletení z osmi prutů je nejklasičtější, ale je namáhavější než z devíti prutů,“ vysvětluje a říká i proč: „Musí se to hodně utahovat, z devíti se oplétá jeden prut uprostřed a není s tím tolik dřiny.“

Diskuze k článku