Je třeba strašit jadernými zbraněmi? ‚Kdyby je Rusko nemělo, Západ už by asi intervenoval,‘ říká vědec

Už čtvrtý den invaze na Ukrajinu ruský prezident Vladimir Putin začal hrozit jadernými zbraněmi. Zajišťují atomové zbraně stabilitu? „Prioritou číslo jedna je, aby se lidstvo rozhodlo zbavit se jaderných arzenálů, protože jejich použití může mít katastrofální následky,“ říká Táňa Bednářová z organizace Svět bez válek a násilí. Totéž by uvítal i Jan Ludvík z Univerzity Karlovy, neví ale, jak toho dosáhnout.

pro a proti Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rusko uskutečnilo vojenské cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně

Už čtvrtý den invaze na Ukrajinu ruský prezident Vladimir Putin začal hrozit jadernými zbraněmi. Ilustrační foto | Foto: Ruské ministerstvo obrany | Zdroj: Reuters

„Momentálně neexistuje žádná cesta, jak toho dosáhnout,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Už čtvrtý den invaze na Ukrajinu ruský prezident Vladimir Putin začal chřestit jadernými zbraněmi. Zajišťují stabilitu, nebo přesný opak?

„Není síla, která by přesvědčila státy, aby se vzdaly jaderných zbraní. Ty slouží státům, které jsou ve znepřátelené dvojici těmi slabšími, jako pojistka toho, že žádný svůj konflikt neprohrají úplně. Takový slabší stát by se bez jaderných zbraní stal zranitelným ze strany silnějšího státu,“ vysvětluje vědec a autor knihy Nukleární asymetrie a odstrašení.

Bednářová z českého zastoupení Světa bez válek a násilí uznává, že jde o těžký úkol, přesto je ale podle ní třeba o něj usilovat.

„Lidé si teď na okamžik více uvědomili hrozbu použití jaderných zbraní, zatímco dříve to v každodenním životě vytěsňovali.“

Táňa Bednářová

„Lidé si teď na okamžik více uvědomili hrozbu použití jaderných zbraní, zatímco dříve to v každodenním životě vytěsňovali s tím, že se jich to netýká,“ říká.

Ludvík připomíná, že strach z jaderných zbraní vytváří stabilitu. „Kdyby je Rusko nemělo, Západ by zřejmě vůči němu už vojensky intervenoval. Takže nevidím možnost, že by se jich Rusko vzdalo. Nezbývá, než vybrat si druhou nejlepší možnost: usilovat o kontroly těchto arzenálů, aby nebyly použity a fungovaly jen jako odstrašovací prvek,“ přibližuje.

„Pokud dostane jadernou zbraň do ruky nějaký šílenec, a spousta lidí považuje současného agresora za šílence, tak nemáme možnost žádné kontroly,“ varuje Bednářová.

„Smlouvy nepíšou naivové, ale pragmatici, kteří si dávají pozor, aby se nemohlo podvádět a mohlo se vše kontrolovat.“

Jan Ludvík

„Těchto zbraní se také mohou zmocnit teroristé. Nebo může dojít k omylu. Je to naprosto zbytečná věc, která tu existuje. A určitě nefunguje jako odstrašení, protože v rukou šílence nebudeme mít už další šanci,“ pokračuje

Podle badatele nemáme žádnou informaci, že by Rusko porušovalo smlouvu START, která určuje jadernou rovnováhu mezi Ruskem a Spojenými státy.

„Tyto smlouvy nepíšou nějací naivové, kteří chtějí svět bez jaderných zbraní, ale pragmatici, kteří si dávají pozor, aby se nemohlo podvádět a mohlo se vše kontrolovat. To neznamená, že Rusku můžeme věřit, ale proto ho musíme kontrolovat.“

„Jaderné mocnosti už současné smlouvy porušují,“ namítá Bednářová.

„Už v roce 1970 se 180 států dohodlo, že nebudou vyvíjet jaderné zbraně a ty, které je mají, budou postupně ozbrojovat. A veškeré jaderné mocnosti tuto smlouvu nedodržují.“

Rusko už strategicky prohrálo. To, co teď dělá, je akt zoufalství, říká vojenský analytik k jaderné hrozbě

Číst článek

Aktivistka připomíná, že minulý rok vešla v platnost rezoluce OSN, která postavila jaderné zbraně mimo zákon, tu ale jaderné mocnosti nepodepsaly. „To však nevadí, musíme přece respektovat rozhodnutí všech signatářských států,“ žádá Táňa Bednářová z českého zastoupení Světa bez válek.

„Podle této Smlouvy o nešíření jaderných zbraní by skutečně jaderné mocnosti měly odzbrojit, ale smlouva neříká kdy. Jaderné velmoci skutečně neplní své závazky stran odzbrojení, ale narážíme na to, že smlouvy jsou v mezinárodním systému nevynutitelné, neexistuje nejvyšší autorita, která by mohla dodržování smluv vynutit,“ uzavírá Jan Ludvík.

Poslechněte si celou debatu, ptá se Karolína Koubová.

Karolína Koubová, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme