Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Proč nejsou Rusové „zlým národem“ a jak se k Rusku chovat poté, až bude kremelský režim poražen

I v současném Rusku je vše nastaveno tak, aby člověk cítil respekt či dokonce bázeň před nejmocnější institucí – státem a jeho vůdcem. Ilustrační foto: kremlin.ru
I v současném Rusku je vše nastaveno tak, aby člověk cítil respekt či dokonce bázeň před nejmocnější institucí – státem a jeho vůdcem. Ilustrační foto: kremlin.ru

Komentář Davida Františka Wagnera: Válka na Ukrajině a válečné zločiny v této zemi spáchané zesílily diskusi o tom, jak by se mělo proti Rusku postupovat a co by vlastně měl být ideální cílový stav. Nutnou součástí těchto diskusí je i otázka, proč to Rusové dělají. V českém veřejném diskurzu se následně objevují stále silnější tvrzení, že Rusko je z různých důvodů z definice ztracené, musí být zničeno, že se jedná o „zlý“ národ, který nikdy nebude jiný.

Zkusím na onu otázku odpovědět, ale aby to nebyla jen komentářová dojmologie, vezmu si na pomoc současnou historickou vědu a politologii. Je to totiž problém zásadní, protože podle zvoleného cíle (co chceme dělat s Ruskem) musíme zvolit prostředky řešení (jak ho porazíme a co potom).

Řada historiků, ekonomů nebo filozofů se v minulosti věnovala otázkám, proč jsou některé státy bohaté a některé chudé, proč některé chrání lidská práva a některé je cíleně omezují a z čeho vzniká bohatství.

Některé z možností jsme už jako společnost v Evropě v minulosti vyzkoušeli a (alespoň převážně) je zavrhli: teorie absolutního národního

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Rusko

TOP

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější