Pro dohodu řešící situaci ve Vodovodech a kanalizacích (VaK) Zlín se otrokovičtí zastupitelé rozhodli jednomyslně. Už dříve dokument odkýval i Zlín, jenž drží 47 procent akcií VaK.
Otrokovice se zavázaly, že když v polovině roku nový podnik vznikne, stáhnou všechny žaloby na koncern, které ve věci podaly.
„Zbavíme se soudních sporů a současně vznikne nový provozní podnik, který bude v roce 2030 stoprocentně vlastněný společností VaK Zlín. Navíc se posílí práva menšinových akcionářů,“ zdůraznila starostka Hana Večerková (ANO).
Dohoda počítá také s tím, že Otrokovice dostanou od Moravské vodárenské 7,5 milionu korun jako náhradu za soudní výlohy. Uzavřeno bylo i memorandum, podle něhož by se v následujících letech měly do vodárenské infrastruktury v Otrokovicích investovat desítky milionů korun. Kvůli soudním sporům se tam totiž příliš neinvestovalo.
Otrokovičtí zastupitelé sice byli jednomyslně pro, ale jen z toho důvodu, že několik opozičních zastupitelů chybělo. Mezi nimi Milan Plesar (Nový Impuls), který se omluvil kvůli pracovním povinnostem. Dohodu by jinak nepodpořil. Podle něho memorandum není právně závazné a Otrokovice tak mohou přijít zkrátka.
„Musejí rozhodnout tři čtvrtiny akcionářů VaK Zlín a byl bych překvapen, kdyby rozhodli, že se jejich peníze budou utrácet v Otrokovicích,“ upozornil Plesar.
Podle Večerkové však dokument právně závazný je. A pokud by nebyl naplňovaný, může se město začít bránit. „Dohoda je natolik výhodná, že by byla velká chyba, kdybychom ji neschválili,“ je přesvědčena Večerková.
MF DNES oslovila i předsedu představenstva VaK Zlín Svatopluka Březíka, který se k právní závaznosti či nezávaznosti memoranda nechtěl vyjádřit. Před otrokovickými zastupiteli pouze vysvětloval výhody dohody.
Moravská vodárenská má podnik v nájmu na třicet let už od roku 2004. Tehdy koupila za 80 milionů korun jeho provozní část (soud už dříve řekl, že valná hromada, kde k tomu došlo, byla neplatná), kterou má vložit do nově vzniklé firmy Vodárna Zlín s tím, že VaK za ni zaplatí 142 milionů.
Z Želechovic zní kritika
Na počátku by převedla 75 procent akcií nové společnosti na VaK, zbylých 25 procent pak na konci roku 2029. Cena 142 milionů korun má být hrazená v ročních splátkách do roku 2030 a Moravská vodárenská po dobu působení v nové firmě nemá mít právo na výplatu zisku.
Postupné převedení akcií se nelíbí starostovi Želechovic nad Dřevnicí Michalu Špendlíkovi, jehož obec dohodu před pár dny neschválila.
„Ukončení soudních sporů proběhne hned po založení nové společnosti, zatímco stoprocentní převod akcií na VaK má proběhnout do konce roku 2029. Ve smlouvě jsou uvedeny důvody pro odstoupení od smlouvy, které se mohou použít jako záminka a k převodu zbývajících 25 procent akcií pak třeba nedojde,“ obává se Špendlík.
Odkazuje přitom na situaci v severních Čechách, kde se Veolia stala podílníkem v nově vzniklé provozní společnosti, jíž také šéfuje. V představenstvu Vodárny Zlín má mít Moravská vodárenská většinu, v dozorčí radě bude v menšině.
Otrokovice měly k dispozici právní i ekonomickou analýzu, které schválení dohody doporučily. Stejně na tom byl Zlín či Fryšták, což je druhé město, jež současný stav žalovalo a zavázalo se, že soudní spory ukončí.
Je to kompromis, shodují se města
„Když nebude dodrženo to, na čem jsme se dohodli, můžeme rozjet další kolo žalob. Předpokládat ale dopředu, že smlouvy nebudou dodrženy, nemá smysl,“ sdělila Večerková. Dohoda, jež vznikla v rámci mimosoudního vyjednávání, je podle ní kompromisem čtyř zúčastněných stran: Moravské vodárenské, VaK Zlín, Fryštáku a Otrokovic. Tak to vnímají i další města, jejichž zastupitelstva ji už schválila.
„Dohoda je kompromisem možného. Je dobře, že skončí soudní spory,“ uvedla Eliška Olšáková, starostka Valašských Klobouků. Zastupitelé v Napajedlích budou dohodu schvalovat 20. dubna. Městská rada jim doporučila to udělat. „Model fungování je nastavený dobře,“ domnívá se tamější starostka Irena Brabcová.
Nejdůležitější bude hlasování na valné hromadě VaK Zlín 25. dubna, kde se rozhodne o tom, jestli bude nová společnost založena.
