Město získalo kasárna od armády v roce 2003. Zatímco řadu budov na letišti se městu podařilo pronajmout, někdejší ubytovny vojáků zůstaly většinou ležet ladem. Hradec si s budovami roky nevěděl rady, a to hlavně kvůli nevyjasněným plánům na dlouhodobý rozvoj letiště a vysokým nákladům na přestavbu. Nyní se však kasárna vracejí do hry.
„Snažíme se v rámci města najít budovy, které by šlo nějakým způsobem použít jako ubytovací kapacity, přestože dlouho takto využívány nebyly. Například v oblasti letiště,“ potvrzuje náměstek primátora Pavel Marek (ANO).
Odbor hlavního architekta dostal za úkol prověřit, v jakém stavu ubytovny jsou a jak náročné by bylo je pro uprchlíky zprovoznit. Nejde jen o výmalbu a případné vybavení. Posoudit se musí stav elektroinstalace, topení či rozvody vody a odpadů.
„Je to spojeno s investicemi a my musíme s odborníky opravdu projít jednotlivé budovy a patra. Vyhodnocujeme i efektivitu, zda investovat velké částky do prostor, které by dlouhodobě nebyly používány,“ říká Marek.
Nelze však očekávat žádnou rychloakci. Posouzení externí firmou může trvat i týdny a Hradec si navíc chce nejprve vyjasnit, zda na případnou přestavbu přispěje stát.
Čeká se debata na zastupitelstvu
Ministerstvo pro místní rozvoj totiž připravuje dotační program na rekonstrukci bydlení pro uprchlíky, do kterého má nalít až deset miliard korun. Za každé lůžko v ubytovně by mohl Hradec inkasovat 50 tisíc korun. Pokud by domy přestavělo na byty, pak má získat sto tisíc.
Lze očekávat, že kolem ubytování pro uprchlíky se strhne ostrá diskuse na zasedání městského zastupitelstva v úterý 29. března. Opozice totiž po vedení města žádá urychlené opravy volných bytů. K přestavbě kasáren na ubytovny se naopak staví zdrženlivě.
„Ubytovny jsou rychlé řešení, když není jiná možnost, ale pro město to není investice do budoucna. Co s tím bude, až to nebudou používat Ukrajinci? Masové bydlení v tělocvičnách nebo montovaných ubytovnách na okrajích měst je až to úplně poslední řešení, protože může vést k vytvoření ghett. Nejdříve je potřeba využít všechny prostory, kde v budoucnu budou moci bydlet i české mladé rodiny nebo senioři,“ míní opoziční zastupitel Pavel Vrbický (Piráti).
Ubytovnu otevřou uprchlíkům záhy
Už za pár dní by se přitom měla otevřít jiná roky chátrající budova ve městě, kde prozatím najdou azyl téměř tři desítky uprchlíků. V kooperaci města, nemocnice a diecézní charity se podařilo zprovoznit alespoň jedno patro někdejší nemocniční ubytovny u hradeckého Média.
„První patro bylo technicky nejvhodnější. Opravy zajistila fakultní nemocnice, bylo potřeba udělat novou elektrorevizi, sprchy a podobně. O víkendu tu dobrovolníci malovali a uklízeli, vybavení je z darů občanů a město dokoupí nějaké elektrospotřebiče. Předpokládáme, že bychom mohli přijímat lidi tento týden,“ říká ředitelka diecézní charity Anna Maclová.
Ubytovna patří nemocnici, která se už dříve s městem dohodla na směně budovy za městské pozemky u nemocnice s doplatkem. Finišování smluv se však protáhlo a nemocnice nyní musela budovu zaregistrovat do databáze volných ubytovacích kapacit pro uprchlíky. To zatím dokončení obchodu brzdí.
S opravou ubytovny město počítalo
„Může se stát, že ministerstvo zdravotnictví změní názor o nepotřebnosti té budovy. Zatím ale takovou informaci nemáme. Směna tedy pokračuje dál. Do té doby bychom mohli uzavřít smlouvu o výpůjčce, abychom mohli investovat do dalších pater,“ myslí si Marek.
Ubytovna je podle Maclové zcela vybydlená a pouze zmíněné první patro je nyní bez větších zásahů použitelné pro uprchlíky. Celková rekonstrukce má stát vysoké desítky milionů korun a Hradec na ni v dohledné době nebude mít peníze. Použití pro uprchlíky a s tím související státní dotace by tak městu mohly výrazně pomoci.
„Potřebujeme co nejdříve vědět, kolik financí dostaneme, protože ty kroky jsou mimo naše rozpočty. V budově by mohlo být třeba 400 lůžek, v nouzovém řešení i více,“ odhaduje Pavel Marek.
Na rozdíl od letiště by v nemocniční ubytovně nešlo o vyhozené peníze. Radnice už dříve plánovala, že v objektu vybuduje sociální nebo startovací byty. Otázkou však je, jak rychle by se podařilo objekt opravit.
