Zástupci členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu se ve čtvrtek shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Tito takzvaní gatekeepeři budou muset dodržovat nové povinnosti, jejich menší konkurenti by se tak dočkali požadované ochrany.
„Je to bezprecedentní krok. Legislativa otevírá dveře pro férovější a konkurenceschopnější digitální trhy. Gatekeepeři teď budou muset přijmout zodpovědnost,“ komentovala schválení Aktu o digitálních trzích (Digital Markets Act, DMA) v trialogu místopředsedkyně Komise Margrethe Vestagerová.
A podobně vidí novou legislativu i místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/EFA). „Je první svého druhu nejen v Evropě, ale i na světě. Díky aktu o digitálních trzích vytvoříme prostor, kde budou mít společnosti více příležitostí a možností pro úspěch a uživatelé budou mít větší výběr kvalitních služeb,“ popsal redakci europoslanec.
Hlavně férovost a konkurenceschopnost
Globální digitální společnosti jako Google, Apple, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou mimo jiné sdílet více informací s menší konkurencí odkázanou na jejich služby. Přísnější bude také dohled nad antimonopolními pravidly či kontrola akvizic menších společností těmi velkými.
EU chce novými pravidly reagovat na fakt, že několik největších hráčů na trhu dosud zneužívalo své dominantní postavení. Kvůli rychlému růstu odvětví navíc zákonodárci nestíhali držet s giganty krok, a legislativa tak byla zastaralá.
DMA se má od předcházejících pravidel lišit tím, že je flexibilnější a stanovuje povinnosti a zákazy gatekeeperů ex ante. Měla by tedy fungovat také v budoucnu při dalším technologickém vývoji bez toho, aniž by se musela zásadněji předělávat.
Evropské instituce pracovaly na nové legislativě od roku 2020, nyní je konečně připravena k použití.
Kdo je gigant?
Právě definice gatekeeperů byla jeden z hlavních bodů debaty v rámci Evropského parlamentu i ostatních unijních institucí. Zatímco část europoslanců volala po širším záběru, nakonec zvítězilo spíše užší pojetí, které prosazoval hlavní parlamentní vyjednávač DMA Andreas Schwab (EPP). Podle něj je třeba se zaměřit na ty „opravdové potížisty“.
Podle schváleného návrhu se tak DMA dotkne společností, které mají tržní kapitalizaci vyšší jak 75 miliard eur a více než 45 tisíc aktivních uživatelů na nějaké digitální platformě či aplikaci. Kromě největších amerických gigantů to bude například čínský online obchod Alibaba.com nebo ubytovací platforma Booking.com.
Z Messengeru na Telegram a zpět
Důležitým prvkem DMA je požadavek na interoperabilitu mezi aplikacemi pro komunikaci. To znamená, že odlišné platformy budou muset spolu fungovat a přijímat zprávy z ostatních aplikací. Pro příklad, zprávy či hovory z aplikace WhatsApp budou chodit na aplikaci Signal a naopak.
„Jen tak uživatelé začnou využívat komunikační platformy opravdu dle jejich výběru bez toho, aniž by přicházeli o kontakt se svými přáteli. Díky podmínce pro interoperabilitu postačí jeden účet,“ uvedl Kolaja.
Další novinkou je přístup k datům. Uživatelé a společnosti, které velkým firmám generují data, k nim budou mít přístup zdarma a v reálném čase. A větší transparentnost by se měla týkat také reklamy. Ti, kdo si například koupí reklamu na Facebooku, budou mít možnost nezávisle zhodnotit, zda tato zakoupená reklama opravdu zacílila na uvedený počet uživatelů. Zákazník by tak měl dostat lepší přehled, jestli reklama stála za vydané peníze.
Gatekeepeři nebudou moci v rámci svých služeb přednostně nabízet další své produkty. Například Google už nebude zobrazovat ve vyhledávači své služby vždy jako první, pouze v případě, že jeho produkt bude opravdu tím nejrelevantnějším výsledkem. Pravidla pro zobrazování výsledků tak budou platit stejně pro jeho i cizí služby.
Podle Kolaji zakročil Akt také proti šmírovací reklamě. „Uživatelé se mohou rozhodnout, zda budou šmírovací reklamě vystaveni. Musí se ale jednat o opravdu vědomý souhlas. Nebude již možné uživatele k udělení souhlasu nutit opakovanými zprávami žádajícími o souhlas nebo jinými manipulativními zprávami,“ popsal europoslanec, který se na tvorbě DMA v Parlamentu podílel.
Poslední změna se týká pravidel ohledně výchozího nastavení elektroniky. Například po zakoupení chytrého telefonu budou mít uživatelé možnost zvolit si, jaké aplikace si chtějí do zařízení nahrát. Navíc budou mít možnost předinstalovaný software odinstalovat.
Pokuty nejsou největší strašák
Akt ještě čeká formální schválení ministry členských zemí a plénem Evropského parlamentu. Platit by měl začít s počátkem příštího roku. Poté bude následovat přechodné období, během kterého EU přesně určí, na jaké gatekeepery se pravidla vztahují a jak konkrétně platformy docílí plánovaných změn.
DMA také zmiňuje pokuty. Pokud některá společnost povinnosti nesplní, bude jí hrozit pokuta až do výše deseti procent celosvětového ročního obratu nebo pravidelné penále ve výši až pěti procent denních příjmů. Navíc, EU si vyhrazuje kromě finančních sankcí právo přímo na změnu nebo omezení daných služeb.
Právě to je pro online giganty často větší hrozbou než samotná pokuta. Dokládá to i příklad z loňského roku, kdy se společnost Apple dostala do konfliktu s nizozemským regulačním úřadem. Místo změny svých praktik totiž americká firma radši platila týdně pět miliónů eur.
Vynucování nových pravidel si rovněž vyžádá další lidské zdroje. Původní plán počítal se zhruba 80 pracovníky, kteří budou na implementaci DMA dohlížet. Podle vyjednavače DMA Schwaba to však nejspíše bude až 220 lidí.