Zároveň ale chtějí snížení výšky navržených domů, a tím i menší množství bytů. Vedení radnice návrh schválilo loni, teď se shodlo na jeho úpravách, které mají více odpovídat potřebám investorů i města.
Pod sportovní halou vedle Březnické ulice má vyrůst po pěti velkých budovách ve dvou řadách. Spodní dvě mají sloužit hlavně kancelářím, střední tři řady pro byty. V jedné horní má být muzeum veteránů a ve druhé sportovní hala s podzemním parkovištěm, jež by mělo sloužit také veřejnosti. V centru města tak vznikne celá nová čtvrť.
Podle vítězného návrhu jsou však například prostory navržené pro unikátní muzeum veteránů podnikatele Ladislava Samohýla malé. Sbírka historických motocyklů a automobilů je pro ně příliš obsáhlá. Proto by se měla budova zvětšit. Ideální by byla celková užitná plocha sedm tisíc metrů čtverečních.
„Návrh neodpovídá tomu, co potřebujeme, proto je nabídka neakceptovatelná,“ reagoval Samohýl s tím, že sedm tisíc metrů by už stačit mělo. „Ale kde budou parkovat autobusy? Nikdo o tom se mnou odborně nediskutoval,“ doplnil.
„Muzeum veteránů tam chceme. Jsem přesvědčený, že návrh půjde vhodně dopracovat. Řešení bude na architektech,“ poznamenal náměstek primátora Pavel Brada (ANO), který má majetek a rozvojové plochy města v kompetenci.
Pokud jde o parkovací místa, jež jsou navržená i pod jednotlivými budovami, mělo by jich být celkově podle požadavku radních alespoň tisíc. „Pokud by se ukázalo jako velmi náročné dávat je do podzemí, architekti by měli prověřit, jestli je možné, že by se jeden z objektů změnil na parkovací dům,“ nastínil Brada.
Byty potřebuje město i univerzita
Jednou z výhrad radních především z hnutí STAN bylo, že bytů je v lokalitě navrženo příliš, zhruba 300. Proto jeden z návrhů zní, aby architekti přehodnotili výšku budov, případně ji odůvodnili.
„Snížení výšky budov by vedlo k menší hustotě bytů,“ upřesnil náměstek primátora Pavel Stojar (STAN). Podle něho by bylo vhodné, kdyby byly byty jen doplňkovou funkcí území, aby nevznikly požadavky na další parkovací místa.
„Osobně jsem pro to, aby zástavba zůstala tak, jak je navržená. Když se bude snižovat, bude to narušovat ekonomiku celého území,“ myslí si Brada.
Očekává, že architekti spíše vysvětlí, proč je to tak správně. Brada říká, že bytů je ve Zlíně nedostatek a s přívalem uprchlíků z Ukrajiny budou potřeba ještě více. Navíc Univerzita Tomáše Bati má zájem mít v některé z navržených budov 200 až 250 lůžek pro studenty. Předběžně by šlo o dvoulůžkové pokoje se samostatným sociálním zařízením a kuchyňkou.
„Je patrný nedostatek bydlení pro studenty doktorských programů, zahraniční studenty a zaměstnance nebo zahraniční krátko a střednědobé hosty univerzity, pro které by bylo nejvhodnější řešit tento nedostatek novou výstavbou objektu,“ poznamenala mluvčí univerzity Petra Svěráková.
Lokalita nabídne zázemí i lidem z Letné
Radní také chtějí, aby architekti dopracovali a zpřesnili navrženou zeleň. Hodlají prověřit i poměr veřejných prostranství a budov tak, aby bylo území stále dobře prostupné. Jedním z bodů je nutnost vybudovat ve spodních částech domů základní zázemí, především sociální a občanské.
V rámci zástavby by mělo mít rozsah minimálně 250 metrů čtverečních a sloužilo by i pro potřeby lidí ze sousední čtvrti Letná, která nemá například dostatek míst v mateřské škole. V případě navržené sportovní haly by zase měli architekti zvážit propojení se stávající sportovní halou. „Jde o kompromisní zpracování požadavků, na kterých se shodla celá městská rada,“ shrnul Stojar.
Podle architekta Pavla Šimoníka z kanceláře AXXI, která je autorem řešení, jde o univerzální návrh, jenž je možné upravovat. Další podrobnosti, které se mohou týkat počtů bytů či parkovacích stání, se dopracují v urbanistické studii a potom v projektu.
Současně si ale nemyslí, že by bylo území příliš zastavěné domy. „Vycházíme z potřeb města. Navrhli jsme to tak, jak to podle nás dává smysl,“ zmínil před časem Šimoník.
