Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Národní památkový ústav ubytovává uprchlíky v osmi objektech,“ uvedla pro portál iDNES.cz koncem minulého týden Veberová. „Jde například o objekty Bečov nad Teplou, Opočno či Slatiňany,“ doplnila mluvčí s tím, že počet přijatých se zatím pohybuje v řádu desítek lidí. Nyní přibyly například zámek v Jindřichově Hradci, v Lysicích či v Českém Krumlově.
„Jedná se zejména o individuální ubytovávání konkrétních rodin,“ uvedla na dotaz portálu iDNES.cz ředitelka Goryczková. S ministerstvem kultury a asistenčními centry pro pomoc uprchlíkům v jednotlivých krajích Národní památkový ústav debatuje o možnosti širšího využití kapacit.
Kromě ubytování nabízí ústav pro ukrajinské uprchlíky vstup zdarma na své památky a taktéž možnost pracovní výpomoci. „NPÚ má každoročně mnoho sezónních prací, jedná se většinou o dělnické profese. Ty by mohly uprchlíci realizovat, pokud budou mít zájem,“ uvedla ředitelka Goryczková. Prohlídky s ukrajinským komentářem zatím NPÚ neplánuje, nabízí prohlídky v angličtině.
Jedním z prvních byl Bečov
NPÚ se ihned po vypuknutí války a humanitární krize přihlásil k solidaritě, připojil se výzvou k vyvěšení ukrajinských vlajek a sestavil operativní přehled možných kapacit ubytování na hradech a zámcích.
V seznamu nabídnuté pomoci hned od počátku figuroval iniciativně i Bečov. Státní hrad a zámek ležící na Karlovarsku se zapojil do pomoci uprchlíkům z válkou postižené Ukrajiny a přijal přes dvacet běženců, které ubytoval přímo v areálu. Převážně se jedná o matky s dětmi.
„Hrad Bečov je díky pokladům, které střeží ve svých útrobách, jedním z nejbezpečnějších míst v Česku. Prakticky okamžitě po vypuknutí krize na hradní a zámecké věži zavlály ukrajinské vlajky a prapory,“ sdělil kastelán Tomáš Wizovský.
Wizovský si myslí, že Bečov nad Teplou bude mít díky své sudetské historii, několikanásobného vysídlení a poválečného zřízení vojenského prostoru Prameny více než pochopení pro uprchlíky z Ukrajiny.
„Pravda, měli jsme při shánění ukrajinských zástav jistou výhodu v zásobě příslušných barevných látek, neboť rodové barvy Questenberků (zakladatelů barokního zámku, pozn.red.), kterými tradičně zdobíme areál při slavnostních příležitostech, se přesně shodují s národními barvami Ukrajiny,“ popisuje kastelán. Jako by zámek své ukrajinské hosty očekával již minulý rok v létě dokazuje i toto video:
Přístřeší našli uprchlíci před válkou v ubytovně pro průvodce i hradním Herberku, který za normálních okolností slouží jako ubytovací zázemí pro vzdělávací programy.
Slovo herberk se ve středověku využívalo pro pojmenování cechovního útulku sloužícího vandrovním tovaryšům, v německém prostředí pak slovo označovalo studentskou či mládežnickou turistickou noclehárnu. Není tedy ani divu, že přeneseně se výraz využíval pro označení přístřeší nevalné kvality, jakéhosi brlohu. Tak tomu ale v žádném případě na Bečově není, jak ostatně dokazují snímky ze zábavně–vzdělávacího dne pro děti uprchlíků, který zámek připravil.
Zkušenosti s ubytováním uprchlíků v majestátních prostorách má i Pardubický kraj. Ten v zámku v Bystrém na Svitavsku ubytoval desítky uprchlíků z Ukrajiny. „Zámek v Bystrém byl kompletně vybaven a připraven na nouzové ubytování ukrajinských uprchlíků. Jedná se o ubytování, které nemusí být na jednotky dnů, ale je připraveno i pro dlouhodobější ubytování,“ uvedl koncem minulého týdne hejtman kraje Martin Netolický.
Vedení kraje předpokládá, že pokud to bude nutné, tak bude možné v objektu ubytovat až 160 osob. Koncem minulého týdne zde bydlelo 20 utečenců s tím, že byl v brzké budoucnosti očekáván příchod dalších přibližně 40. „Je tak předpoklad, že by zámek mohl být na stávající kapacitu plný již do konce tohoto týdne,“ doplnil Netolický.
Kromě tohoto Pardubický kraj pokračuje v úpravě ubytovacích kapacit v domově mládeže střední stavební školy v Rybitví na Pardubicku a v Lanškrouně v areálu střední školy v Kollárově ulici. Do České republiky přišlo z Ukrajiny od zahájení ruské vojenské invaze zatím více než 300 tisíc běženců.
