Prvně od vypuknutí války na Ukrajině pondělí jednali vrcholní zástupci Spojených států a Číny. Hovory vedli bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan a vysoce postavený čínský diplomat Jang Ťie-čch’, o němž se často mluví jako o mozku čínské zahraniční politiky.
Mladí Číňané razí nacionalismus. Generace Z věří v úspěch své vlasti a nadšeně vstupuje do strany |
Účel jednání, které se odehrálo v Římě, byl zjevný. Spojené státy, jež Čínu považují za hlavního geopolitického rivala, se Peking snaží držet mimo konflikt na Ukrajině. Chtějí jednak garance, že Čína Rusku nepošle zbraně vyžádané Moskvou a že Rusku nepomůže se zvládáním ekonomických sankcí uvalených Západem.
Výkopy před jednáními
S prvně jmenovaným tvrzením přišly v předvečer jednání anglickojazyčné listy Financial Times (FT) a The Washington Post. Rusko dle nich již na počátku invaze požádalo o blíže neurčené zbraně a další vojenské vybavení, jehož má nedostatek. Peking tvrzení popřel, FT ale později přinesly zprávu, že Čína dodávku zbraní předběžně odsouhlasila. List The New York Times také uvedl, že Moskva kvůli sankcím Západu požádala Peking i o hospodářskou pomoc.
Podle Washingtonu byla otázka čínské podpory Moskvy jedním z témat včerejší schůzky v Římě.
Už v neděli Sullivan americké televizi CNN řekl, že administrativa Joea Bidena pozorně sleduje, do jaké míry Peking poskytuje Rusku hospodářskou pomoc. „Nedovolíme, aby se to rozběhlo, a nedovolíme, aby Rusko získalo záchranu od těchto sankcí ze strany jakékoli země kdekoli na světě,“ řekl bezpečnostní poradce.
Sílu před pondělním setkáním však demonstrovala i Čína. Nad Prataské ostrovy nárokované autonomním Tchaj-wanem vyslala třináct stíhaček, kvůli nimž musely do vzduchu stroje z Tchaj-peje. Zdaleka to není poprvé, co Peking něco podobného zkouší, třeba v lednu narušilo ostrovní vzdušný prostor hned 39 čínských strojů.
Pyrrhovo vítězství Číny. Americké obcházení pravidel versus čínský koncentrák |
To, že by se USA podařilo pozici Pekingu odvrátit od holportu s Moskvou, je vysoce nepravděpodobné. Analytici zleva doprava se shodují na tom, že současná situace, kdy je Západ a Rusko v sobě, Číňanům v zásadě vyhovuje. Jednak to odvrací pozornost od jejich vlastních teritoriálních ambicí v tchajwanské úžině, jednak to Rusko ještě víc staví do role ekonomického vazala Pekingu.
„Myslím, že Číňané budou tím, kdo získá největší profit z rusko-ukrajinské krize,“ říká v rozhovoru pro LN předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý (viz strana 4). „Ustoupí-li se Rusku příliš, může si z toho Čína udělat některé závěry pro své vlastní chování vůči Tchaj-wanu. A v okamžiku, kdy bude Rusko ostrakizováno ekonomicky, mohou mu Číňané nabídnout pomoc. Za to získají ještě daleko větší přístup k ruským surovinám.“
Osa Moskva–Peking
Bude-li Čína současně držet ruský narativ o „speciální operaci“, může se z pohledu Moskvy stavět do role spojence, jehož Rusové na mezinárodním poli tak zoufale potřebují. Peking sice nic nedělá zadarmo, ale Putin si v zásadě nemůže vybírat. Pokud Západ definitivně odstřihne poslední politické a hospodářské vazby na Rusko – což se v současnosti zdá nanejvýš pravděpodobné – Čína bude v budoucnu jediným možným odbytištěm pro ruskou ropu a plyn.
Způsoby, jakým analytici toto spojenectví z nutnosti definují, se liší. Kupříkladu americký exporadce pro národní bezpečnost John Bolton píše o „dohodě“ (odkaz na spojenectví Ruska, Británie a Francie před první světovou válkou) a o tom, že Západ si musí dát pozor, aby nepřerostla v „osu“. To je černá předpověď odkazující na osu Berlín–Řím–Tokio, jež se zformovala za druhé světové války.
Dle Boltona je Západ právem pyšný na to, že se mu daří Rusko izolovat, je ale třeba zdůraznit od koho – to jest od Západu. Otvírá se tu naopak velký prostor pro novou východní alianci, v níž by kromě Ruska a Číny mohla hrát dominantní úlohu také Indie. První náznaky tohoto vývoje se již projevily. Když Valné shromáždění OSN hlasovalo o rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu, hlasování se zdržely vedle jiných dva státy – Čína a Indie.
