Příprava vysokorychlostních tratí v České republice je v další fázi. Probíhají práce na dokumentacích pro územní rozhodnutí, začlenění tratí do krajiny a zajištění běžného fungování místních ekosystémů. Správa železnic spolu s projektanty nyní navrhuje účinná opatření proti hluku z provozu nových tratí, řeší problematiku náhradní výsadby vegetace nebo ochrany vodních zdrojů. Pro veřejnost bylo v Ústí nad Labem otevřeno nové informační centrum.
Aktuální stav příprav vysokorychlostních tratí, účinná opatření proti hluku, náhradní vegetace či ochrana vodních zdrojů. To byla témata jednání zástupců Správy železnic a Asociace ekologických organizací Zelený kruh. Prioritou obou stran je minimální dopad nových tratí do současných ekosystémů.
Podle ředitele odboru přípravy vysokorychlostních tratí Správy železnic Martina Švehlíka mohou připomínky ekologů přispět k dalšímu zkvalitnění projektu: „Životním prostředím jsme se zabývali již ve studiích proveditelnosti. Teď máme možnost jeho ochranu detailně rozpracovat tak, aby byla opravdu účinná a efektivní.“, vysvětluje Martin Švehlík.
Ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš potvrzuje zájem ekologických organizací o projekt vysokorychlostních tratí: „Roli organizací Zeleného kruhu spatřujeme především v posouzení celkových dopadů projektu, ve sledování férovosti rozhodovacích procesů a správné metodologie prováděných biologických hodnocení, v upozorňování na konflikty s ochranou chráněných území a zvláště chráněných druhů, v hledání preventivních řešení střetů s migračními koridory velkých savců a kolizí s ostatními druhy živočichů.“, vysvětluje Vondrouš.
Výstavba a nezbytné kompletní oplocení VRT z pohledu Zeleného kruhu představují možné dopady do území, které je nutné pečlivě vyhodnotit a ověřit, zda a nakolik je lze řešit. „Zelený kruh oceňuje, že Správa železnic včas zahájila konzultace s vlastníky a správci území, obcemi či místními spolky. Přestože jsou VRT zatím v přípravné fázi, jde o otevřenější přístup, než jakého jsme bývali svědky při přípravě jiných infrastrukturních staveb v České republice,“ dodal Daniel Vondrouš.
Nové terminály by měly umožňovat pohodlné přestupy bez vystavování cestujících povětrnostním vlivům, vhodně orientované části střech terminálů mohou pokrýt solární panely. Odvrácené strany protihlukových valů je možné osázet bylinami a keři sloužícími jako potrava pro hmyz a ptáky a mohou částečně bránit nežádoucímu pronikání větší zvěře blíže kolejišti.
Česko-německá spolupráce
Správa železnic také v tomto týdnu otevřela pro veřejnost druhé infocentrum. To se nachází v podchodu na hlavním nádraží v Ústí nad Labem. Zájemci v něm získají veškeré informace o přípravě VRT Drážďany – Praha.
„Cílem otevření tohoto infocentra je posílení komunikace přípravy VRT. Návštěvníci zde najdou kromě informačních panelů také 3D model Krušnohoří a díky intenzivní spolupráci s německými kolegy z Deutsche Bahn (DB) i ukázky odvrtané horniny, kterou získali při průzkumu podloží budoucího Krušnohorského tunelu,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
V infocentru jsou umístěny panely zaměřené na jednotlivé aspekty výstavby vysokorychlostních tratí. Zájemci se dozví nejen detaily o přípravě jednotlivých úseků VRT, ale také o jejich vlivu na životní prostředí a ekonomiku.
„Jsem velmi rád, že naši partneři ze Správy železnic vytvořili informační centrum pro zájemce, kteří se chtějí dozvědět o našem společném projektu. DB zřídí také na německé straně podobné kontaktní centrum, které bude vycházet vstříc stále rostoucímu zájmu o novou trať Drážďany – Praha. Tento významný projekt je důležitým symbolem posílení železnice v Evropě,“ sdělil Marcus Schenkel, vedoucí oddělení infrastrukturních projektů pro oblast jihovýchod společnosti DB Netz.
Správa železnic vytváří v současnosti podrobné dokumentace pro územní rozhodnutí. V případě trati Praha – Ústí nad Labem – Drážďany jsou v této fázi dva úseky. Jde o VRT Podřipsko mezi Prahou a Lovosicemi a přeshraniční Krušnohorský tunel.
Jana Bartošová
