„Město by mělo hledět na to, aby zeleně bylo spíš víc, a ne naopak,“ kritizuje třeba Jana Jílková, členka prostějovského spolku pro ochranu životního prostředí Ajdony.
Mezi částí Prostějovanů vyvolaly informace o redukci plochy pro zeleň vlnu nevole. Na Silvestra se například více než stovka lidí zúčastnila pochodu v prostorách biokoridoru, patnáct stovek podpisů má pak petice, aby se spolek Ajdony stal v kauze zástupcem veřejnosti.
„Při podepisování bylo vidět, že se to lidí velmi dotýká a téma je to pro ně neskutečně citlivé. Ukazovali jsme jim mapu, jak se územní plán bude měnit a naše námitky. Chtěli jsme to lidem vysvětlit. Město s nimi nemluví, z jeho strany je za mě všechno špatně,“ sdělila Jílková.
Radnice tvrdí, že informace odpůrců vychází ze lží opozice. „Na podzim jsou komunální volby, takže opozice se logicky aktivizuje. Před veřejností bohužel argumentují zjevnými nepravdami. A kde nejsou věcné argumenty, tam vypouštějí fake news. Fámy o ubývající zeleni a likvidaci Hloučely se vůbec nezakládají na pravdě,“ uvedl náměstek prostějovského primátora Jiří Rozehnal, který má územní plán na starost.
I tak přibudou hektary zeleně, brání se radnice
Město se brání tím, že za nemocnicí kromě ploch pro bydlení vyčlení i místo pro zeleň.
„Počítá se s vybudováním dvou parků. Jeden by měl mít rozlohu jeden a tři čtvrtě hektaru a druhý tři čtvrtě hektaru. Plocha zeleně podél Hloučely tak bude rozšířena o dva a půl hektaru,“ nastínila náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Milada Sokolová.
Zastavění plochy by podle ní bylo podmíněné vybudováním těchto dvou parků, které navíc musí být dokončeny jako první. Kromě toho vznikne ještě dalších pět hektarů udržované zeleně pro procházky a relaxaci.
Kritikům se však nelíbí, že výsledkem bude zrušení možnosti zvětšení biokoridoru.
„Hloučela je vzácná příroda, není to obyčejný park. Žije tam mnoho vzácných živočišných druhů,“ podotkla aktivistka za životní prostředí Jílková.
Opozici se návrh změny také nelíbí. „Ty parky jsou nesouvislé trojúhelníkové prostory zeleně, které zůstávají v cípech pozemku, kde už se nevyplatí stavět žádnou zástavbu. Rozhodně to nebude souvislý pás zeleně, který by biokoridor rozšířil, rozseká to zástavba,“ namítá třeba Michal Drozd z hnutí Na rovinu!.
Ve městě se dá stavět i jinde, poukazují kritici
Podle Sokolové je změna územního plánu kompromisem mezi požadavky obyvatel na bydlení a ochranou životního prostředí.
„Bude umožněn rozvoj území pro bydlení, přitom však část těchto soukromých pozemků bude sloužit veřejnosti,“ řekla.
S tím opozice nesouhlasí. „Rozumím, že musí dojít k rozvoji, jelikož lidé potřebují byty, ale myslím, že je v Prostějově spousta nevyužitého místa přímo uprostřed města,“ reagoval Martin Hájek, který je v zastupitelstvu za Stranu zelených.
To potvrzuje i Zpráva o uplatňování územního plánu z roku 2019, podle které má město z téměř 104 hektarů zastavitelné plochy ještě téměř 95 procent k dispozici.
Někteří kritici obviňují vedení města, případně úředníky magistrátu z toho, že nejsou nestranní a jdou developerovi na ruku.
„Už teď je Prostějov v porovnání měst dle množství zeleně na chvostu. Lidem chybí místa na rekreaci a procházky. Dýcháme špinavý vzduch, limity polétavého prachu jsou neustále překračovány,“ kritizuje bývalá prostějovská opoziční zastupitelka a nynější poslankyně za Piráty a Starosty Hana Naiclerová.
„To vše je vedení města jedno, zájmy spřátelených developerů jsou silnější než zájem občanů na kvalitním bydlení,“ dodává.
Developer podle poslankyně porušuje zákon
Ta podala námitku systémového rizika podjatosti. „Úředníky magistrátu nepovažuji za nezávislé na politickém vedení města. Představa, že by úředník posoudil takovou otázku v rozporu s přáním politika je pro průměrného Prostějováka zcela absurdní,“ vysvětlila poslankyně. Město se k podání námitky nevyjádřilo.
Odpůrci změny územního plánu též označují minimálně za podivný fakt, že bývalá adresa trvalého bydliště náměstka primátora Pospíšila je stejná jako adresa trvalého bydliště předsedy družstva Realmaxus, kterou lze najít v obchodním rejstříku.
Právě toto družstvo je vlastníkem plochy vyvolávající spory a už řadu let usiluje o změnu územního plánu. Developer na sebe přitom neuvádí žádný veřejně dostupný kontakt a podle Naiclerové rovněž nezveřejňuje povinné informace.
„Družstvo dlouhodobě tají své účetní závěrky, a především nezapsalo do evidence informace o svém skutečném majiteli. Prostějov jim změnou územního plánu prakticky přispěje desítky milionů a oni ani nedodržují zákony,“ uvedla bývalá opoziční zastupitelka v tiskové zprávě rozeslané médiím.
„Podala jsem proto podnět rejstříkovému soudu, který se stará o sbírku listin a o evidenci skutečných majitelů, aby zjednal nápravu,“ dodala.
Terčem kritiky se stalo rovněž prosincové rozhodnutí zastupitelstva převzít bezúplatně pozemek patřící Realmaxu, jenž se nachází blízko plochy, kterou chce družstvo proměnit na stavební parcely.
„Město se zavázalo, že na něm vybuduje silnici, která bude spojkou na Mostkovice a Plumlov. Já to ale vnímám tak, že za veřejné peníze postaví cestu, jež bude sloužit developerovi, aby si podél ní postavil svoji výstavbu,“ míní opozičník Drozd.
