Konečně přibudou plochy, kde se bude moci stavět, a vzniknou tak žádané byty, jichž má Brno nedostatek. To na první pohled vyplývá z návrhu územního plánu, jenž počítá s výstavbou například na severu města.
Pod povrchem však bublá problém, který obyvatelům – zejména okrajových částí Brna – přidělává vrásky. A to extrémní dopravní zatížení.
„V územním plánu je spousta nesmyslů. Umožňuje v Ořešíně každý rodinný dům přestavět na bytový, zastavět bude možné každou zahradu. Jenže na to nejsou dimenzované silnice ani parkování. Všem to zničí kvalitu prostředí a pohodu bydlení,“ zlobí se ořešínský starosta Jan Levíček (nez.).
„Jediná přístupová cesta k nám vede pod viaduktem v Mokré Hoře, na nějž je navíc navázána průmyslová zóna. V ní vzniknou až dvanáctipodlažní budovy, což způsobí dopravní kolaps,“ upozorňuje.
Podle Levíčka Kancelář architekta města Brna (KAM) a odbor územního plánování a rozvoje města na takové připomínky neslyší. To potvrzuje i místostarosta Řečkovic a Mokré Hory René Černý (ANO). A to přesto, že ohledně výstavby v Řečkovicích nalezli kompromis.
„S rozvojem výstavby v Jehnicích a v Ořešíně zásadně nesouhlasíme. Počítá se s ní násobně, ale dopravní napojení neřeší. Příjezd je přes nás, úzká silnice se přitom stavěla už na začátku 20. století a lemují ji staré domy. Místní se zblázní,“ poukazuje Černý.
Brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL) obavy mírní. „V Ořešíně k nárůstu rozvojových ploch nedošlo a výšková úroveň je nastavená na dvoupodlažní domy. Jehnice oficiálně chtěly rozvojové plochy dokonce ve větší míře, ale po debatě s občany jsme je asi o polovinu zmenšili. Silnice v Mokré Hoře je opravdu v dezolátním stavu, ale už jsme domluvení s Jihomoravským krajem, že se bude podílet na její rekonstrukci. Budeme to řešit, aby byl pohyb pro lidi bezpečný,“ slibuje Chvátal.
Přesto spolek Klidné Jehnice vedený opozičním zastupitelem Kamilem Krinčevem dokonce chystá žalobu. „S lidmi se konkrétní změny a jejich dopady vůbec neřešily. Jehnice se naplánovanou stavbou na bývalém brownfieldu asi o třetinu zvětší a nikdo na to nebral ohled. Nepromítlo se to v dopravě, neřešila se velikost školky a podobně,“ říká Krinčev s tím, že napřed zamíří žalobu na již platnou změnu územního plánu. Podle vývoje se případně pustí do dalších soudů.
Prospěch budou mít jen developeři, zní z Líšně
Ředitel KAM Michal Sedláček tvrdí, že případné soudní dohry se braly při zpracování v potaz. „Rozhodnutí soudu neohrozí platnost územního plánu jako celku, ale rozhodne pouze o jednotlivých plochách a pozemcích,“ podotýká.
Podobné problémy jako na severu Brna řeší i starostové dalších okrajových městských částí. I je trápí rozšířené možnosti výstavby, přemrštěné výškové limity nových domů, poddimenzované silnice nebo úbytek zeleně.
Zahrádkáři chystají osadyO zeleň a místo pro zahradničení lidé v Brně nepřijdou. Zástupci města a Českého zahrádkářského svazu (ČZS) podepsali začátkem února memorandum, v němž se zavazují hledat nové lokality pro zahrádky, vytváření komunitních zahrad a osad a zlepšovat jejich dostupnost. „Plochy zahrádek jsou v novém územním plánu vymezeny především na pozemcích v Tuřanech, které jsou zároveň v blízkosti zastávek,“ podotkl radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL). Podle Heleny Vařejkové z ČZS se už chystá osada v tuřanské části Dvorska, která bude mít klubovnu a komunitní prostor pro pořádání akcí pro zahrádkáře i veřejnost. |
„Je to frustrující a k naštvání, když se vytváří zásadní dokument, ale neberou se ohledy na stížnosti a připomínky tisíců lidí. Jsem přesvědčený, že nový územní plán tak, jak je koncipovaný, přinese prospěch prvním desítkám developerů, kteří území velmi intenzivně vytěží a zatíží infrastrukturu. A až pak se začne mluvit o tom, že dokument musí být zpřísněn,“ míní líšeňský starosta Břetislav Štefan (ČSSD).
Kvůli opomíjení námitek zamířil z osmi městských částí dopis brněnské primátorce Markétě Vaňkové (ODS). Královo Pole, Židenice, Žabovřesky, Bosonohy, Chrlice, Kníničky a již zmíněné Líšeň s Ořešínem žádají nezávislou analýzu.
„Vyzvali jsme vedení města, aby si nechalo zpracovat kvalifikované oponentní posouzení návrhu územního plánu. Z toho mu vyplyne, zda jsou naše obavy relevantní, nebo ne. Pokud toto posouzení neproběhne a návrh územního plánu bude v červnu schválen, tak nám nezbývá než se bránit, a to i žalobou. Nikdo z nás si to ovšem nepřeje, je to krajní možnost,“ tvrdí Levíček.
Odpověď zatím na magistrátě připravují. Vaňková zdůraznila, že výtky starostů jsou pro ni důležité, nicméně doufá, že do „finiše“ se klíčový dokument dostane ještě v červnu.
„Věřím, že všechny pochybnosti budou rozptýleny, protože je návrh zpracován kvalitně a postup jeho pořízení je bez procesních pochybení,“ hlásí Vaňková. Sedláček navíc upozorňuje, že zpracování komplexního oponentního návrhu je kvůli časové náročnosti nereálné.
