„Program nebyl zrušen, jen nebude vyhlášena letošní výzva vzhledem k nutnosti úspor v rámci připravovaného rozpočtu pro rok 2022,“ uvedla Ivana Awwadová z tiskového odboru ministerstva kultury.
Dotační program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností je mezi žadateli nesmírně oblíbený. Vlastníci památek mohli na jejich obnovu získat od státu až 80 procent nákladů.
Jen na jihlavském a telčském děkanství Biskupství brněnského bude podle technika stavebních investic Miroslava Brychty kvůli nevyhlášení výzvy kompletně zrušeno patnáct projektů, u nichž se počítalo s přihlášením do dotace.
„Dotkne se to především nehavarijních projektů, jako jsou opravy fasád či střech. Ty práce nejdou financovat z žádné jiné rozumné dotace. Existuje sice dotace Program záchrany architektonického dědictví, ale ta je určena pro významné památky, jako jsou třeba kláštery. Havarijní program má také jiné podmínky. V pozastavené dotaci bylo zároveň méně žadatelů a tím i větší šance na úspěch,“ připomíná Brychta s tím, že například loni do programu podával patnáct žádostí o objemu 5 až 6 milionů korun a uskutečněny byly žádosti za 2,5 milionu korun. Podobný objem byl v plánu i letos.
Je to pro nás rána, říkají v Brtnici
Oznámení o pozastavení dotace způsobilo velký rozruch ve farnosti ve Střížově u Brtnice. Tam v předchozích letech pomocí této dotace udělali ve dvou etapách opravu střechy na kostele sv. Jana Křtitele. Letos chtěli uskutečnit poslední fázi opravy, při níž se měla udělat střecha nad presbytářem a nad vstupem na kůr.
„Trápí nás to. Je to pro nás rána. Na druhou stranu chápeme, že vláda chce spořit, ale zasáhne nás to. Je to poslední fáze opravy střechy,“ zdůrazňuje farář Petr Balát.
V minulosti se s pomocí této dotace opravovaly například prvorepublikové říční lázně v Třebíči od architekta Bohuslava Fuchse.
Příspěvek je určen na náklady spojené s obnovou kulturních památek, které jsou mimo památkové rezervace a zóny a nejsou národními kulturními památkami. Peníze se využívaly například na opravu varhan v kostelech, obnovu fasád a střech především kostelů a kapliček, které ale nebyly v havarijním stavu.
Ostatní dotační programy jsou přeplněné
Majitelé památek a investoři si tento dotační titul velmi pochvalují. „Je zajímavý tím, že podporuje relativně malé opravy na nemovitostech. Pro majitele staveb je důležitý. Doufám, že v příštích letech bude obnoven, protože fungoval parádně, a myslím, že tam k žádnému plýtvání peněz rozhodně nedocházelo,“ říká například telčský starosta Vladimír Brtník.
Letos chtěli Telčští žádat v této dotaci o příspěvek na opravu střechy a fasády kaple svatého Karla Boromejského či na opravu ohradní zdi v Panském dvoře.
Část investorů se snaží najít jiné dotační tituly. Vlastníci mají podle mluvčí ministerstva kultury Awwadové možnost požádat o dotaci z Havarijního programu a Programu záchrany architektonického dědictví, případně v chráněných územích z Programu regenerace. Na Vysočině je k dispozici i krajská dotace.
Podle technika stavebních investic Brychty ale budou tyto dotační tituly vlivem pozastavené dotace přeplněné žádostmi a šance získat podporu se tak bude úměrně snižovat.
„Havarijní program byl přeplněný ještě předtím, než byla dotace podpory obnovy památek pozastavena. Byl tam obrovský převis žádostí oproti alokaci. Tímto stavem se to ještě prohloubí. Přesto tam dávám o čtyři akce navíc - právě kvůli tomu, že dotace na obnovu kulturních památek nebyla vypsaná,“ podotkl.
Vydat 800 tisíc si farnost nemůže dovolit
I v případě krajské dotace je obrovský přetlak žadatelů. „Alokace je 15 milionů korun a scházejí se tam žádosti za 30 milionů,“ řekl Brychta.
Také střížovská farnost podala žádost do havarijního programu, jehož uzávěrka byla posledního ledna. „Pokud nevyjde havarijní program, nechám volnou ruku na panu faráři, zda se obnova střechy odloží, nebo bude mít odvahu vrhnout se do opravy bez dotací a financovat to z vlastních finančních zdrojů. To je přibližně 800 tisíc korun a pro farnost by to byla obrovská zátěž,“ zamýšlí se technik stavebních investic brněnského biskupství.
Co se bude se střížovským kostelem dít, když se peníze nepodaří sehnat? Stavba je nyní částečně zakonzervovaná, ale podle Brychty to není trvalé řešení. „Čím déle bude střecha nedokončená, tím více bude trpět krov pod ní a v nejhorším možném případě se může stát, že opravené trámy budou znovu napadené,“ připomíná.
