V jihomoravských městech podzemních kontejnerů přibývá. Jejich výhoda je očividná – pojmou tolik recyklovatelného materiálu, kolik se jej vměstná do pěti klasických. Jejich svoz tedy není nutné zajišťovat příliš často.
A navíc, pokud k nim lidé zamíří s odpadovým sklem, nemusejí se zaobírat tím, zda vyhazují lahve a střepy čiré, nebo jakkoli zabarvené.
„Podzemní kontejnery na sklo instalujeme v drtivé většině zelené, tedy na sklo barevné a směsné. Vedení brněnských městských částí se pro ně rozhoduje zpravidla tam, kde prostor není příliš velký. Další výhodou je i to, že podzemní nádoby netvoří vizuální smog a místo je tak díky nim hezčí,“ vysvětlil šéf brněnské odpadové společnosti Sako Filip Leder (KDU-ČSL), jenž je zároveň místostarostou v městské části Žabovřesky.
„U nás jsme takovou možnost využili třeba na Burianově náměstí, kudy projde hodně lidí. Zato na sídlištích se umisťují zpravidla kontejnery klasické, nadzemní. Většinou pro ně existují speciální přihrádky ve sběrných hnízdech. A prostředí tedy zbytečně nehyzdí,“ dodal Leder.
Jen v Brně je podle městského datového portálu podzemních popelnic na sklo už jedenatřicet. Poslední se na sklonku roku objevily v Maloměřicích. Od ostatních se liší, část nad zemí je vyšší, větší rozměry má také otvor na vhoz a lidé do nich tak snadněji umístí i rozměrnější kusy odpadu.
„Ukryté“ odpadové nádoby jsou k využití třeba ve Znojmě a postupně si je pořizuje i Veselí nad Moravou na Hodonínsku.
„Vše, co lidé vyhodí, se uloží pod zemí, kde je stálejší teplota, čímž se zpomaluje rozklad a snižuje vznik zápachu. Odpad se hutní vlastní vahou, protože je ukládán do výšky téměř tří metrů. A u kontejnerů se výrazně omezuje riziko vandalismu, případně opětovného vybírání nádob zvířaty,“ shrnul už dříve veškeré výhody podzemních kontejnerů veselský místostarosta Pavel Bouda (ODS).
Bílých střepů máme málo, zní ze skláren
Jenže to, co se pro města i domácnosti jeví jako výhoda, samotnou recyklaci prodražuje. Sklo se může znovu využívat takřka donekonečna, ale i v jeho případě má obnova svá jasně daná pravidla.
„Čiré sklo je z hlediska dalšího zpracování nejcennější. Jen z něj totiž může recyklací vzniknout opět čiré sklo. Z barevného skla, v němž jsou do sklářských kmenů při jeho zpracování přimíchávány různé látky, které je zbarví, již došlo k nezvratným změnám – z jednou obarveného skla čiré již nevyrobíme,“ uvádí specializovaný web samosebou.cz, který se na recyklaci a její pravidla zaměřuje.
Bílých nádob je na jižní Moravě pomálu. Třeba v Brně tvoří zelené kontejnery dvě třetiny veškerého sběrného místa na sklo, je jich 1 263, kdežto bílých 632. V Blansku ze 111 kontejnerů mohou lidé vytřídit čiré střepy jen do třiceti z nich.Výjimku představuje Kyjov, kde se nádoba na čiré sklo nachází 52krát, to barevné je možné odevzdat na 51 místech.
Trend rozšiřování zelených kontejnerů pak doléhá na sklárny. „Dostupnost vysoce kvalitního odpadního skla je velký problém. Každé třídění má svoji limitní účinnost, a pokud jsou vstupní střepy čistší, jsou lepší i upravené střepy a nehrozí problémy s kvalitou skloviny při tavení,“ vysvětluje Miroslav Horký, vedoucí recyclingu a laboratoře kyjovské sklárny Vetropack Moravia Glass.
Každý rok se tam do výroby vrátí asi 110 tisíc tun střepů. V hmotě potřebné na čiré sklenice, zavařovačky nebo lahve na nealko místní podnik využívá kromě sklářského písku asi 38 procent střepů. Přitom u pivních či vinných lahví v odstínech hnědé a zelené mohou střepy tvořit od 56 do 81 procent hmoty. Kvůli nedokonalému třídění podle barev každopádně rostou náklady. Ve třídírnách specializovaných firem se barevné sklo odděluje ručně. K dalšímu přebírání dochází na linkách i v kyjovském závodě.
Ani to nestačí, a tak sklárna dokonce dováží střepy ze zahraničí. Tím roste i uhlíková stopa každé vyrobené sklenice, a tedy zatížení planety. „Míra sběru je nižší než například ve Švýcarsku nebo Rakousku. Naši švýcarští kolegové v roce 2020 dosáhli 82 procent střepů ve výrobě,“ upozorňuje Horký.
19. září 2019 |
