Jedny z nejstarších ostatků Homo sapiens jsou podle vědců ještě o desítky tisíc let starší

Omo I jsou nejstarší známé ostatky Homo sapiens nalezené ve východní Africe a jedny z nejstarších na světě. Na základě datování lastur sladkovodních měkkýšů bylo krátce po jejich objevení určeno jejich stáří na 130 000 let.

Radioaktivní datování v roce 2005 je posunulo do doby před 195 000 lety. Nejstarší důkazy o Homo sapiens, které Omo I překonaly, byly vykopány v roce 2017 v Maroku. Fragmenty lebky, čelisti a zuby posunuly nejranější Homo sapiens do doby před 300 000 lety.

Související

Ilona Cílková

Podle nového archeologického nálezu žili lidé a…

Radek Chlup

Domorodí Filipínci mají nejvíce genů tajemných…

Podle vědecké práce, která byla nyní publikována v časopise Nature, jsou však ostatky Omo I o desítky tisíc let starší. Vulkanoložka Céline Vidalová z Fitzwilliam College a hlavní autorka studie se s výzkumným týmem vydala do oblasti, v níž byly ostatky pokryté usazeninami sopečného popela objeveny, aby je spojila s vulkanickou aktivitou.
 
„Při studiu velkých erupcí v etiopské trhlině jsme identifikovali kolosální výbuch sopky Shala, ke které došlo asi před 233 000 lety,” řekla Vidalová, a dodala, že to zjistili datováním argonu ve vulkanických minerálech, jako je popel a pemza, a tento vulkanický materiál porovnali s usazeninami na fosiliích.
 
Míra chyb u datování však může být značná - plus, mínus 22 000 let. Ostatky tak mohou být ještě starší, nebo naopak mladší. Pokud by se ale blížily k hranici 233 000 let, případně ji překročily, „pak by byl nález rozhodně významný,” doplnil odborný asistent antropologie Brian Stewart z Michiganské univerzity, který se na studii nepodílel. Objev může být krokem k pochopení toho, zda náš druh pochází z jediné, nebo z více afrických oblastí.
 
Zdroj: Nature, Inverse