Zpráva
Zelenavý ptáček zve do kouzelného světa, kde je všechno možné
vydáno: 18.1.2022
Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten uvede v sobotu 22. ledna 2022 Divadle VILA Štvanice pražskou premiéru hry LK3P 2: Zelenavý ptáček. Jak už název napovídá, jde o pokračování oblíbené pohádkové komedie Láska ke třem pomerančům. Její hrdinové opět ožívají a na scénu se tak vrací kouzelník všech kouzelníků Celio, zlá čarodějnice Kreonta, nenažraný a líný Truffaldino a další.
V inscenaci se můžete těšit na známé tváře Geisslerů jako Martin Bohadlo, Claudia Eftimiadisová, Aleš Pospíšil či Michaela Váňová, tak i na nové členy souboru Jiřího Brnulu, Lucii Valenovou či Vojtěcha Bartoše. Diváky čeká šílená jízda do kouzelného světa, ve kterém je všechno možné. Tančící voda, zpívající jablka, lidé měnící se v sochy...
„Diváci v našem inscenačním pojetí mohou počítat nejenom s variacemi na známé pohádkové motivy, ale i s řadou popkulturních odkazů. Společným jmenovatelem předlohy a našeho uchopení se tematicky stává život v materiálním přepychu a inscenačním výsledkem je bláznivá až lehce surrealistická pohádková jízda pro dospělé na pomezí loutkového a činoherního divadla, ve které materiál ožívá a stává se tak herci rovnocenným partnerem,“ říká umělecký šéf souboru Petr Hašek.
Stejně jako je Láska ke třem pomerančům velmi volnou adaptací Gozziho předlohy, je i nový Zelenavý ptáček velmi volně vázaný k původnímu textu. Adaptace posiluje návaznost obou děl, přebírá postavy nikoliv jen od Gozziho, ale především z prvního dílu, na který sice navazuje, zároveň ale zůstává dějově samostojná. Zelenavý ptáček je spojením torza původního překladu divadelní pohádky, jeho úpravy a následného doplnění o autorsky kolektivní text a situace, které vyplynuly v rámci zkoušení inscenace.
Hrabě Carlo Gozzi byl benátský básník, dramatik a obránce tradiční komedie dell´arte, coby cenného dědictví italského divadla. Byl tvůrcem žánru fiaba teatrale, neboli divadelní pohádky. Reagoval tak na tvorbu svých současníků Carla Goldoniho a Pietra Chiariho, která se odkláněla od tradiční komedie dell´arte a pod vlivem osvícenství mířila čím dál více k realismu a psychologické výstavbě charakterů. Carlo Gozzi naopak prosazoval zachování tradičních prvků, postavy v jeho pohádkových hrách jsou dell´artovskými typy a jejich jednání se vymyká psychologizujícím motivacím, podobně jako je děj pohádek plný nelogických zvratů.
V Gozziho díle je vše možné a určujícím prvkem žánru je zázračnost, velkolepost a kouzelnost. Lidé se mění v sochy či zvířata, paláce ve vteřině vyrůstají z kamene, hrdinové se vydávají na dlouhé a komplikované cesty. Je to bezmezná říše fantazie, v divadelní praxi těžko inscenovatelná. Carlo Gozzi napsal mezi lety 1761–1765 deset fiabe. První, Láska ke třem pomerančům (1761) byla především satirickou odpovědí Goldonimu a Chiarimu, oproti tomu Zelenavý ptáček (1765), jedna z posledních Gozziho divadelních pohádek, představuje už vybroušený příklad svého žánru, navíc však s aktuálním filozofickým podtextem, zaměřeným proti tehdy moderním francouzským encyklopedistům.
Geisslers Hofcomoedianten tvoří současné hravé divadlo inspirované barokem. Neusilují ale o rekonstrukci původních barokních her a předloze dávají současný rozměr, objevují nadčasová témata, zapomenuté příběhy, odkazy slavných divadelních osobností a paralely mezi minulostí a současností. Od roku 2014 Geisslers pravidelně hrají na jevišti Divadla VILA Štvanice, kde také od roku 2015 pořádají festival pro rodiny s dětmi VILOmeniny. Od svého počátku jsou Geissleři součástí festivalu barokního divadla a hudby THEATRUM KUKS. Každoročně v létě vyráží soubor na turné napříč Českou republikou a pod hlavičkou Festivalu zámeckých a klášterních divadel oživuje místa s divadelní historií.
zdroj zprávy: Kateřina Hubertová
V inscenaci se můžete těšit na známé tváře Geisslerů jako Martin Bohadlo, Claudia Eftimiadisová, Aleš Pospíšil či Michaela Váňová, tak i na nové členy souboru Jiřího Brnulu, Lucii Valenovou či Vojtěcha Bartoše. Diváky čeká šílená jízda do kouzelného světa, ve kterém je všechno možné. Tančící voda, zpívající jablka, lidé měnící se v sochy...
„Diváci v našem inscenačním pojetí mohou počítat nejenom s variacemi na známé pohádkové motivy, ale i s řadou popkulturních odkazů. Společným jmenovatelem předlohy a našeho uchopení se tematicky stává život v materiálním přepychu a inscenačním výsledkem je bláznivá až lehce surrealistická pohádková jízda pro dospělé na pomezí loutkového a činoherního divadla, ve které materiál ožívá a stává se tak herci rovnocenným partnerem,“ říká umělecký šéf souboru Petr Hašek.
Stejně jako je Láska ke třem pomerančům velmi volnou adaptací Gozziho předlohy, je i nový Zelenavý ptáček velmi volně vázaný k původnímu textu. Adaptace posiluje návaznost obou děl, přebírá postavy nikoliv jen od Gozziho, ale především z prvního dílu, na který sice navazuje, zároveň ale zůstává dějově samostojná. Zelenavý ptáček je spojením torza původního překladu divadelní pohádky, jeho úpravy a následného doplnění o autorsky kolektivní text a situace, které vyplynuly v rámci zkoušení inscenace.
Hrabě Carlo Gozzi byl benátský básník, dramatik a obránce tradiční komedie dell´arte, coby cenného dědictví italského divadla. Byl tvůrcem žánru fiaba teatrale, neboli divadelní pohádky. Reagoval tak na tvorbu svých současníků Carla Goldoniho a Pietra Chiariho, která se odkláněla od tradiční komedie dell´arte a pod vlivem osvícenství mířila čím dál více k realismu a psychologické výstavbě charakterů. Carlo Gozzi naopak prosazoval zachování tradičních prvků, postavy v jeho pohádkových hrách jsou dell´artovskými typy a jejich jednání se vymyká psychologizujícím motivacím, podobně jako je děj pohádek plný nelogických zvratů.
V Gozziho díle je vše možné a určujícím prvkem žánru je zázračnost, velkolepost a kouzelnost. Lidé se mění v sochy či zvířata, paláce ve vteřině vyrůstají z kamene, hrdinové se vydávají na dlouhé a komplikované cesty. Je to bezmezná říše fantazie, v divadelní praxi těžko inscenovatelná. Carlo Gozzi napsal mezi lety 1761–1765 deset fiabe. První, Láska ke třem pomerančům (1761) byla především satirickou odpovědí Goldonimu a Chiarimu, oproti tomu Zelenavý ptáček (1765), jedna z posledních Gozziho divadelních pohádek, představuje už vybroušený příklad svého žánru, navíc však s aktuálním filozofickým podtextem, zaměřeným proti tehdy moderním francouzským encyklopedistům.
Geisslers Hofcomoedianten tvoří současné hravé divadlo inspirované barokem. Neusilují ale o rekonstrukci původních barokních her a předloze dávají současný rozměr, objevují nadčasová témata, zapomenuté příběhy, odkazy slavných divadelních osobností a paralely mezi minulostí a současností. Od roku 2014 Geisslers pravidelně hrají na jevišti Divadla VILA Štvanice, kde také od roku 2015 pořádají festival pro rodiny s dětmi VILOmeniny. Od svého počátku jsou Geissleři součástí festivalu barokního divadla a hudby THEATRUM KUKS. Každoročně v létě vyráží soubor na turné napříč Českou republikou a pod hlavičkou Festivalu zámeckých a klášterních divadel oživuje místa s divadelní historií.
zdroj zprávy: Kateřina Hubertová
Další zprávy
Vzlet na konci května představí premiéru inscenace Kytice, my homeland, která vychází z textů K. J. Erbena. Hlavní roli matky ztvární Michal Kern.
(Vzlet, 9.5.2024)
Nová inscenace Naivního divadla zavede diváky až do dalekého pohoří Himálaj
(Naivní divadlo Liberec, 6.5.2024)
Brněnská nezávislá divadla
(2.5.2024)