Je to poprvé za dvacet let, kdy se náš region přidal k demonstraci vyhlášené Agrární komorou České republiky. Tak okomentoval současné dění kolem zemědělské politiky předseda Agrární komory Libereckého kraje Robert Erlebach.
Změny, které podle něj nová vláda provedla ve strategickém plánu Společné zemědělské politiky, jsou prý takové, že řadu zemědělských podniků a družstev přivedou ke krachu. „Nikdy jsme se nepřidali k blokádám silnic, nevylévali protestně mléko na pole. Ale teď je situace skutečně vážná,“ vysvětlil Erlebach, proč se zúčastnili úterní demonstrace v Praze.
Na plánu zemědělské politiky pro roky 2023-2027 se pracovalo dva roky. Je výsledkem řady kompromisů, které měly zabezpečit stabilitu českého zemědělství. „Jenže najednou je tahle dvouletá práce během tří, čtyř dnů pryč, protože vláda přišla v programovém prohlášení s omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Aniž by to s Agrární komorou prodiskutovala. To se dotkne i řady podniků v Libereckém kraji,“ podotýká Robert Erlebach.
Podpora pro menší zemědělce
Vše se točí kolem zastropování dotací pro větší zemědělské firmy. Vláda to odůvodňuje větší podporou malých a středních zemědělců. Jinými slovy, čím víc hektarů, tím nižší dotace. Evropská komise navrhla, aby deset procent z částky, která bude pro zemědělství uvolněna do roku 2027, šlo deset procent právě malým farmářům. Česko chce ale jít na 30 procent.
„Takže ty peníze pak budou chybět jinde. Jediné, co to udělá, bude krach větších podniků, které to nemůžou logicky utáhnout. Vše se zdražuje, energie, hnojiva, krmení pro zvířata, všechno. A pokud ty podniky nebudou mít podporu z národních zdrojů jako mají v Polsku, Německu, Francii, Rakousku a jinde, tak jak to mají utáhnout?“ ptá se předseda Okresní agrární komory pro Jablonecko a Semilsko Jiří Sameš.
Jako příklad uvádí podnik SZP Sychrov, který je v kraji největším chovatelem prasat. „Ročně tam vyrobí 1700 tun vepřového masa, ale na každém kilogramu tratí 5 až 6 korun. Ve ztrátě jsou už třetím rokem. Pokud přijdou o další podporu, těžko to ustojí. A co se jednou zlikviduje, už se neobnoví. Ničíme tady zemědělské podniky, ale pak tu samou produkci, kterou jsme si mohli sami vyrobit, nesmyslně dovážíme ze zahraničí. A to není jen vepřové, to samé je u drůbeže, mléka, obilí, jablek, brambor, u všeho,“ poukazuje Sameš.
Zastropování dotací pro velké podniky tak podle Agrární komory povede jen k dalšímu snížení soběstačnosti Česka v základních potravinách a také ke spekulacím a zvyšováním nájmů u pozemků.
„V Libereckém kraji se hospodaří ze 70 procent na pronajatých pozemcích. Před pár lety tu byl nájem 500 Kč za hektar, teď je to kolem 4,5 tisíc korun. A bojíme se, že to bude za chvíli jak v Karlovarském kraji, kde chtějí za hektar 12 tisíc. To by byl pro mnohé také konec. Když se navíc budou podporovat menší farmáři, tak si řada vlastníků vezme pozemky zpět, přihlásí se za zemědělce, jednou za rok to posečou a mají vystaráno. To není zemědělství,“ varuje Erlebach.
Podotýká přitom, že podpora malých zemědělců nebo těch ekologicky hospodařících je správná, nejde to ale dělat na úkor velkých zemědělských podniků, které zaměstnávají padesát procent lidí pracujících v zemědělství a pokrývají většinu produkce v ČR. Malí farmáři do 150 hektarů představují jen 16 procent živočišné výroby.
Hrozí potravinová chudoba
„Pokud by to, co vláda navrhuje, prošlo, tak se řada podniků rozpadne a hrozí tu potravinová chudoba. Je nutné vrátit se k jednacímu stolu. Rozhodovat se musí odborně, ne politicky,“ řekl Sameš.
V případě, že protesty nezaberou, chce Agrární komora podat ústavní žalobu. „Není možné likvidovat někoho proto, že má víc hektarů než někdo jiný. Taky toho víc vyprodukuje,“ dodal Erlebach.
