Luděk Ťopka

„Odjíždíte dnes ve 23,20 z Hlavního nádraží do Lipníka nad Bečvou. Tady máte cestovní rozkazy. Oblečte se a vyčkejte do 22 hodin, kdy vás odveze služební vůz na nádraží. Své civilní oděvy uložte do plastového pytle, který jste dostali spolu s výstro…

Stál na břehu nepohnutě a v úžasu na to zíral soustředěně již několik minut. Jeho pozornost a nervy byly tak vypjaté, že necítil ani své strnulé svaly a nevnímal okolí. Ta věc se objevila zcela náhle. Vlastně si ji všiml teprve když odraz měsíčního …

Rodiče naštěstí nebyli dosud doma, otec v práci, máti u své sestry na Blatově, takže jsem mohl kolem šesté, když už se pomalu stmívalo, vypadnout s nenápadnou aktovkou k rybníku. Nešel jsem nejkratší cestou, protože ta vedla právě kolem Šimečkova do…

„Víš, Pavlínko, oni totiž i muži mají svý dny, jak hlásala donedávna jedna televizní reklama. A příčinou toho jste zhusta, ne-li vždy, právě vy, naše krásný a nezbytný životní společnice, tak často nás opouštějící. Ano, vy se svou podivnou zásadou b…

Co tak nepohnutě stojím a civím na ty bubliny, vynoří se z vody kousek hlavičky s korálovými, nápadně blízko sebe umístěnými světly. A ták, on je to norek! Určitě utekl někomu z chovu a teď ho máme v kožichu. Jenže ono se to ponořilo a po chvíli se …

Měl jsem za války na českobrodském gymnáziu spolužáka a kamaráda Richarda Seiferta, který, na rozdíl mne, vystudoval po válce střední lesnickou v Trutnově. Naše přátelství nám vydrželo i když se naše cesty později rozešly. Mne připoutalo moje povolá…

Když totiž v srpnu 2007 uveřejnily Osecké noviny, na mou prosbu, výzvu pamětníkům, podařilo se tímto způsobem získat informace od jedné paní, která po válce na Rýznburku žila a rodinu Ing. Serjogina znala. Krátce nato jsem se s ní a jejím manželem v…

Spadl mi kámen ze srdce, přitiskl jsem toho zmrzlíka pod kabátem více k tělu, sáně se rozjely a za pět minut už jsme vjížděli na náš dvorek. Seskočil jsem ještě za jízdy a běžel do kůlny, kde měli naši králíci zimní obydlí. Vstrčil jsem ušáčka do je…

Jak dlouho jsem spal, nevím, ale byl to patrně jen lehký spánek, protože mne náhle probudilo krátké a blízké zavrčení motoru, pak zvuk způsobený dopadem nějakého tělesa a ticho. Vzápětí se ale rozlehl, lesem nářek. Vyskočím z lavice a s hrůzou čekám…

Po válce, kdy naše pohraničí bylo zbaveno německých obyvatel, vznikl v těchto regionech velký nedostatek pracovních sil, který postihl hlavně oblasti zemědělství a lesnictví. Protože podobné problémy řešila tehdejší vláda „dobrovolně povinnou“ prací…

Bylo to asi tejden po soudu v Budějicích, když partajní předseda Nývlt odešel z hospody, kam chodil pravidelně na mariáš. Protože ale domů nedošel ani do půlnoci, šla si pro něj do hospody jeho žena a našla ho u kostela s kudlou v zádech. Přijeli no…

Můj průvodce odstavil tu motorovou plechovku na kraji polní cesty, přešli jsme silnici a usedli na lavici z dubového půlkuláče, kterou na břehu, právě proti částečně zalesněnému ostrůvku, postavil nějaký dobrodinec, nebo možná rybář. Jarda si zapáli…